Trochu povídání o filmech

Cítím se o poznání lépe, tak jsem se odhodlala trochu něco napsat.

Výsledky testu z Prahy pořád ještě nemám. Měla jsem je dostat do 10-14 dnů - což je obvyklé. Teď už je to šest týdnů a já je pořád nemám. Přes trojí urgenci. Nemám ani žádné vysvětlení, proč k tomuto zdržení došlo - a to pokládám za hodně nefér jednání. Takže - i když výsledky dojdou, už jim nebudu schopná uvěřit. Jeden známý mně řekl, že je to špatný přístup, ale nemohu si pomoci, ztracená důvěra se zpátky získává velmi těžko. Alespoň u mě to tak je.

Po celou dobu jsem se cítila opravdu hodně špatně, tím testem se mně slinivka ještě víc rozbouřila, cítila jsem se - navíc po té prodělané viróze - vyčerpaná, unavená.... Takže veškerá moje činnost se zúžila na nejnutnější práce v domácnosti, ale hlavně na posedávání a dívání se na filmy, které mám buď na videu nebo na CD, popř. je vysílali na ČT2. Říkala jsem si, že o dojmech, které z některých filmů mám, se s vámi podělím.

 

Hned na začátku upozorňuji, že jsou to výhradně moje osobní názory a dojmy. Hodně lidí jistě bude mít naprosto odlišný názor na ten který film.

Nejdřív asi napíši o filmech, které mě hodně zklamaly.

Opravdu hodně jsem se těšila na film Tajnosti od Alice Nelis, kde hlavní roli hraje Iva Bitová - na tu jsem se obzvláště moc těšila. Byla jsem naprosto zklamaná, úplně vším. Režií, kamerou, hereckými výkony... Snad nejvíc jsem byla překvapená některými lacinými, někdy až kýčovitými záběry (např. záběry na malé děti, když hlavní hrdinka řešila, jak naložit se svým těhotenstvím, dále např. scéna u gynekologa atd., atd.) .

Moc jsem byla zklamaná filmem Jiřího Menzla Obsluhoval jsem anglického krále. Na tento film jsem se ani nedodívala do konce. Připadal mně strašně přízemní, plochý, režie nebyla vůbec jak od J. Menzla, herecké výkony nedobré..... Nezaujalo mě vůbec nic.

Stejně jsem byla zklamaná filmem Vratné lahve od Jana Svěráka. Možná nejvíc na škodu bylo to, že Jan svěrák svému otci několikrát vrátil scénář k přepracování. Připadalo mně totiž, že prakticky všechny dialogy a scénky byly vyumělkované, nepřesvědčivé, postrádaly tu příslovečnou svěrákovskou jiskru (Zdeňka Svěráka), jeho vtipy se daly očekávat už dopředu - stejně tak jeho herecké reakce atd. Pro mě se tento film nedá vůbec srovnávat např. s Obecnou školou.

Na CD mám ještě připravený film Pravidla lži - na ten jsem hodně zvědavá. Doufám, že tentokrát zklamaná nebudu.

Hodně na mě zapůsobil film režiséra Kim-Ki-Duka Ostrov a také, i když o něco méně, jeho další film 3 iron. Jeho filmy - alespoň ty, které jsem viděla - jsou hodně drastické, přesto se člověku silně zadřou pod kůži. Nejenom pro naprosto vynikající režii, kameru, střih, hudbu..., ale také pro témata, která ve svých filmech řeší.

Zajímavý byl i čínský film režiséra Y. Zhanga Chvíle štěstí. Film o bezcitnosti na jedné straně, na druhé straně o lidskosti, o tom, že člověk, který by to sám u sebe nepředpokládal, nakonec pomáhá ze všech sil člověku v nouzi....

Další film, na který musím ještě pořád myslet je švédsko-dánský film režiséra Moodyssona Lilya 4ever. Děj se odehrává z velké části v Rusku a pojednává o sexuálním násilí. Po žádné stránce bych tomuto filmu nemohla nic vytknout, myslím si, že je to výborně udělaný film.

Po téměř dvaceti letech jsem viděla znovu americký film režiséra Badhama Čí je to vlastně život, který se zabývá otázkou, zda je možné uznat právo těžce postiženého člověka (zde po autonehodě ochrnutého - má zdravý pouze mozek, jinak se nemůže hýbat, je odkázaný na přístroje - dialýza atd. a kompletně na pomoc dalších lidí) - tedy zda je možné uznat právo takovéhoto člověka na rozhodnutí, zda chce dál žít nebo ne. Film je udělaný podle mého soudu hodně dobře, protože se vlastně z velké části odehrává v nemocničním pokoji. I výkon R. Dreyfusse je výborný.

Prakticky o stejném tématu je dánský film režiséra Biera Otevřená srdce. Zde je mimo této otázky hlavně rozebíraná situace mladé dívky, studentky, jejíž snoubenec po autonehodě náhle ochrne, naprosto stejně, jako u předcházejícího filmu. Její vztah k milenci - je to lékař, manžel ženy, která zavinila tu autonehodu. Jeho úkol z počátku je, pomoci oné dívce vyrovnat se s tak tíživou situací. Sám pak nedokáže nastalou situaci adekvátně zhodnotit a vyřešit. Myslím si, že i tento film je výborně udělaný, celkově.

Nedá mně to - přestože už jsem toho napsala víc než dost, musím se alespoň hodně stručně zmínit o dalších dvou filmech, které mě opravdu hodně zaujaly. Jedním z nich je francouzský film Krásná hašteřilka-Divertimento, režie Rivette, kde výborně hraje trojice výtečných herců M. Piccoli, E. Béartová a J. Birkinová. Je jednak o krizi mladého páru, ale hlavně o tvůrčí krizi slavného malíře, také jeho manželské krizi. O boji, který svádí, když se rozhodne se z této tvůrčí krize vymanit........

Další film, který patří v mém hodnocení filmů na jednu z nejvyšších příček, je francouzsko-britský film Posedlost, režie Louis Malle, kde hlavní role hrají vynikající J. Irons a J. Binocheová. - Doufám, že si pamatuji alespoň přibližně jednu větu hlavního hrdiny .....Myslel jsem, že život se dá řídit, ale některé věci v životě se řídit nedají........ S láskou přichází risk. S posedlostí přichází......zkáza.

O dalších filmech zase až někdy později.