Vzpomínka na Anglii - portrét Bruce

Po cca dvou a půl letech jsem konečně namalovala portrét strýce. V září 2009 jsem byla u příbuzných v Anglii a teta mě prosila, jestli bych nenamalovala portrét strýce k jeho narozeninám v červnu příštího roku. Jenže po návratu domů mě sklátila borelioza, takže jsem vůbec nemalovala a donutila jsem se to udělat až s tak velkým zpožděním. Je docela možné, že je to vůbec můj poslední obraz. Uvidím. Tak dlouhé přestávky v malování jsou moc špatné.

 

Tak tohle je výsledek mého snažení.......

Portrét-Bruce Reed-podle fotografie/2012/60x45 cm/olej na plátně

Bez názvu III + IV

Bez názvu III/2009/olej na plátně/80x60 cm

Tak jsem konečně zase něco namalovala, bohužel vyšlo to úplně jinak, než jsem si představovala. Tentokrát kvůli ne moc dobrému plátnu. Když jsem si je kupovala, byla jsem doslova nadšená, jak se mně líbil rozměr a malá tloušťka rámu. Když jsem ale teď sejmula krycí fólii, která byla bezvadně vypnutá, zjistila jsem, že plátno vypnuté vůbec není, naopak. Nepomohly ani vypínací kolíčky, jen nepatrně.

Začala jsem malovat, tentokrát přímo z tuby a roztírala jsem to rukama
- a strnula jsem - vůbec jsem si nevšimla, lépe řečeno - vůbec mě nenapadlo, že by dřevěný rám, na kterém je napnuté plátno, nebyl ten správný. Musí u něho totiž být zkosená vnitřní hrana zespod - ta co je u plátna. Když není zkosená a navíc není dobře vypnuté plátno, rýsuje se pak vnitřní hrana rámu v barvách, které jsou nanášené při malbě. Původně se mně malba podařila přesně tak, jak jsem si ji představovala - ale tahle závada - obrys rámu v malbě - nešla vůbec nijak napravit, takže jsem nanesla víc barvy a ředidlo - to jsem vůbec neměla původně v úmyslu. Vyšel z toho ten obraz, který jsem vložila.

Pokusila jsem se námět udělat znovu na jiném plátně, sice větším, což jsem vůbec původně nechtěla, ale nechtěla jsem znovu riskovat. No - a dopadlo to stejně - opět kvůli nesprávnému rámu - tatáž chyba. Plátno bylo sice napnuté lépe, ale nic moc.

Bez názvu IV/2009/olej na plátně/100x80 cm

Došla jsem k závěru, že nejlepší plátno si dělám sama - koupím rozložený rám se zkosenou vnitřní hranou a plátno si vypnu tak, jak je potřeba - maluje se na ně nádherně. Takže až vypotřebuji plátna, která mám koupená, budu si je už napínat jedině sama.

No - a k obrazům - chybami se člověk učí............

2009/olej/na/sololitu/33x36,5/bez názvu

Tento obrázek jsem dělala opět pro sebe, nebudu mu dávat název.

Dělala jsem ho tak, že jsem na podklad, namalovaný štětcem, stříkala rozředěnou barvu fixírkou. Je to taky zajímavý způsob malování, ale tou špachtlí mě to baví víc.

2009/olej/na/sololitu/60x45/štěstí II

Tento obraz jsem namalovala, protože jsem nutně potřebovala vyjádřit, jak moc se u mě všechno změnilo. Psala jsem o této mé proměně na blogu už víckrát. Pocit štěstí už nemám ovlivňovaný zvenčí, mám ho uvnitř sebe. I když přicházejí nepříjemné okamžiky, které jsem v poslední době právě prožívala, snažila jsem se je věcně řešit. Jednoduše jsem si řekla, že se nemohu nechat vláčet "osudem", že to tak mám "nalinkované", jak jsem to dělávala dřív.
Prostě jsem vše začala ovlivňovat tak, abych se nehroutila, abych dál žila normální život.

Mám pocit, že jsem uvnitř mnohem silnější, že stojím pevněji na nohou právě proto, že to není tak ovlivnitelné zvenčí. Snad to tak skutečně je.

Obraz mně malovala opět ruka sama, cítila jsem to uvnitř sebe hodně silně.

Zase už začnu malovat. Mám v hlavě spoustu námětů. Těším se na to. Tyhle dva obrazy o pocitu štěstí jsme dělala špachtlí a šíleně mě to bavilo. Je u toho sice mnohem větší spotřeba barev, ale vždycky jsem si přála malovat v tlustých vrstvách, tak to teď budu tak dělat, dokud nepřijdu zase na nějaký jiný způsob, který mě bude bavit víc.

2009/olej/na/sololitu/60x40/štěstí I

Konečně jsem zase něco namalovala. Od článku Podobenství ,
který jsem napsala 22. ledna 2008, jsem chtěla tento obraz namalovat.

Reakce na moji výstavu

Včera jsem měla schůzku s přítelkyní Jitkou. Jako obvykle jsme byly v naší oblíbené pizzerii. Tentokrát to ale pro mě bylo ještě mnohem příjemnější a zajímavější, protože mně Jitka vyprávěla zážitky z návštěv mé výstavy. Učí totiž na druhém gymnáziu výtvarnou výchovu, učí ve třech třídách - děti jsou tam ve věku od 6. třídy - 12 let do 17 let a byla tam postupně se všemi třídami.

Nedá mně to, musím sem alespoň něco napsat. Mám totiž pocit, že kdyby mou výstavu neviděl vůbec nikdo jiný, tak jsem šťastná právě z reakcích těchto dětí - ty bych totiž takové absolutně nečekala.

Galerie Chodba

Konečně jsem se dostala k vyfotografování Galerie Chodba, kde mám výstavu. Nebylo tam asi dost světla na fotografování - moc se světlem ještě neumím zacházet. Tak to podle toho vypadá. Ale pro představu to snad stačí.

Jsou to skutečně chodby s klenutým stropem a zákoutími. Mně se to prostředí tam moc líbí. Jsem docela zvědavá, jak to na vás bude působit.

Na blogu můžete jednotlivé obrazy nalézt v následujících kategoriích:

Obrazy/Art 2007-2010:

Hrůzy války/2007/115x74 cm/olej na plátně

Bez názvu/2009/93x73/olej na plátně

Tak cca po roce a půl jsem vyjádřila svoje pocity z poslední doby.

Poslední portréty

Tak jsem dokončila před pár dny portréty dvou sourozenců. Má to být překvapení a dárek pro rodiče na Vánoce. Ještě nikdy jsem v tak krátké době portréty neudělala. 26 dnů - a to jsem zdaleka nemohla každý den malovat, byla skoro pořád mlha a zataženo, nebylo tudíž skoro vůbec vidět, nemluvě o nějakém dobrém světle.

Také jsem teď zjistila, že fotografie portrétů jsou moc světlé, barva pozadí změněná - jako obvykle, obraz ve skutečnosti vypadá značně jinak.

Portrét dívky (podle fotografie), 2008, olej na plátně, 50x40 cm

(barva pozadí je na přání tyrkysová, na fotce je modrá, bohužel)

Portrét chlapce (podle fotografie), 2008, olej na plátně, 50x40 cm

(barva pozadí je na přání - tyrkysová, na fotce je modrá, bohužel)

Smutné vzpomínky/2007/80x100cm/olej na plátně

 

Pohled orla, 2007,olej na plátně, 100x80 cm

Výřez I

Výřez II

Vkládám sem jeden z mých posledních obrazů. Zkouším novou techniku - tedy pro mě novou - zatím mně to moc nejde, ale baví mě to.

Jako doplnění obrazu sem vkládám toto video skupiny Wolf Eyes:

---

Poznávání sebe sama, 2007, olej na plátně, 80x65 cm

Vkládám sem jeden z mých posledních obrazů, přestože vůbec nedovedu zhodnotit, jestli ten obraz za něco stojí nebo vůbec ne. Někomu se nelíbí, někomu ano. Pro mě má ale úplně jiný význam. Malovala jsem ho proto, že jsem musela nějak vyjádřit svoje dosti silné pocity.

Nová práce, 10/2007, olej na plátně, 80x100

Začala jsem zkoušet novou techniku, zatím jsem ji ještě moc nezvládla - ještě mě to úplně neposlouchá. Ale moc mě to baví . Tento způsob vyjadřování přesně odpovídá mému cítění.

Vkládám sem ještě dva detaily z obrazu a hudbu s videem. Tato hudba mně totiž velmi koresponduje právě s tímto obrazem. Hudba je společnou prací skladatelů Alva Noto a Ryuichi Sakamoto a skladba se jmenuje Trioon I.

Nevěra, 2005, olej na sololitu, 45x60 cm

Svědomí, 2005, olej na sololitu, 45,5x63 cm

Oba obrazy již byly uvedeny dříve na adrese:

http://hanci.blog.cz/0606/nastesti-jeste-i-krasny-zazitek#komentare

 

Nadvláda noci, 2002, olej na sololitu, 28,5 x 60

Opět vkládám další z mých starších obrazů - byl původně u článku: http://hanci.blog.cz/0606/nastesti-jeste-i-krasny-zazitek#komentare

************************************************************
A ještě dvě krátké myšlenky:
Arthur Koestler:
Příroda nás nechává napospas našim schopnostem. Bůh jakoby vyvěsil telefon. A čas naléhá.

U další neznám autora, kdysi jsem si to náhodou poznamenala:
Když člověk ponižuje, tak jen proto, že je sám nízký.

Orchidej, 1983-86, kresba tužkou na papíře, form. A4

Růže, 1986, kresba tužkou na papíře, form. A4

Opět dávám další dva obrázky do mé galerie. Tentokrát je to kresba tužkou. V té době jsem byla nucená hodně ležet, často v nemocnici, tak jsem si krátila dlouhou chvíli tím, že jsem kreslila všechno kolem sebe - byly to hlavně květiny, které jsem dostávala od návštěv.

Kresba Orchidej byla už jednou zveřejněná na mém blogu na této adrese: http://hanci.blog.cz/0702/par-vypisku-k-zamysleni

Kresba Růže byla už jednou zveřejněná na adrese: http://hanci.blog.cz/0606/usmev-je-nejlepsi

Otec I, 1972, lavírovaná kresba štětcem, form. A2

Otec I, 1972, lavírovaná kresba štětcem, form. A2

Otec II, 1972, lavírovaná kresba štětcem, form. A2

---

Přidávám další dva obrázky do mé galerie - jsou to "rychlovky" - tyhlety portréty jsem dělala tak zhruba deset minut nejdéle. Moc mě to bavilo. Teď už bych se na něco podobného vůbec nezmohla.

Obrázky už jsem jednou zveřejnila na adrese: http://hanci.blog.cz/0606/stephen-leacock

U Pocoucova, 1995, olej na sololitu, 35x50

---

Slíbila jsem Helazd, že sem vložím zase jednou krajinku - tak slib splňuji.

Okolí Třebíče je opravdu krásné - dá se malovat prakticky všude, stačí se vždycky jen mírně pootočit a hned člověka zaujme úchvatný pohled.

Bohužel - opět není reprodukce dobrá, protože je focená už nejméně z druhé fotografie.

„......a přece tak vzdálení“ – 2007, olej na plátně, 100 x 80

---

Toto je můj poslední obraz.

Přidám něco hezkého:

Teilhard de Chardin

Láska je nejvšestrannější,
nejnádhernější a nejtajemnější
kosmickou energií.

Smutek (Povodně), 2002, olej na sololitu, 56x73

---

Komentáře k tomuto obrazu jsou u článku Dávná příhoda - nevyřešená z 27/06/06 v rubrice Jak jde život.

Je to opět jeden z obrazů, které jsem na blogu už zveřejnila, ale teď ho převádím do rubriky mých obrazů. Nepředpokládám, že by se někomu chtělo tento článek vyhledávat, takže opíši stručně, co jsem už k obrazu uvedla:

Toto je obraz, který jsem namalovala pod dojmem povodní. Docela těžko jsem to nesla. Jsem ráda, že obraz se vydražil a výtěžek šel na stacionář pro postižené děti v našem městě.

Ta reprodukce není moc dobrá - jako většinou - oleje jdou opravdu těžko fotografovat.

Díky jednomu trpělivému člověku jsem se naučila opět něco nového na photoshopu - takže jsem byla schopná obraz poněkud "vyrovnat". Doufám, že jsem ho ještě víc nepokazila.