Zemřela Zaha Hadid

Hospodářské noviny

Vojtěch Kubát - redaktor, 1. 4. 2016

Nekrolog: Zemřela první žena světové architektury Zaha Hadid. Její stavby připomínají rozevláté sochy

Ukázky textu, celý článek najdete zde

*

*

Světová architektura ve čtvrtek přišla o svou první dámu. Ve věku pětašedesáti let zemřela britská architektka iráckého původu Zaha Hadid. V nemocnici v americkém Miami, kde se léčila s nemocnými průduškami, podlehla srdečnímu infarktu.

*

*

Kromě toho ji dvakrát ocenil Královský institut britských architektů (RIBA) Stirlingovou cenou za nejlepší stavbu roku.

Letos v únoru jí stejná organizace udělila i Zlatou medaili za přínos mezinárodní architektuře. Také tu získala jako vůbec první žena.

*

*

Kontroverzní stopu zanechala Zaha Hadid i v České republice. V roce 2007 zasedla v odborné porotě, která později vybrala Kaplického "Chobotnici" za vítěze architektonické soutěže na projekt nové národní knihovny. O výsledcích soutěže se ještě donedávna vedly soudní spory.

*

*

Asi nejznámější žena-architektka působila po celém světě. Vyučovala na řadě prestižních škol a věnovala se i designu, interiérům, nábytku či scénografii.

*

*

*************************

Kdo má zájem, její projekty je možné si prohlédnout na google

Studenti navrhují bydlení pro seniory

Jak si možná pamatujete, byla jsem na úvodním semináři k tomuto projektu.

Na odevzdávku se mi ze zdravotních důvodů nepodařilo přijet, ale na blogu se začaly objevovat první z návrhů ......

Už delší dobu jsem se na tento blog nedívala a když jsem konečně otevřela počítač a podívala se na právě zavěšené práce studentů (postupně na této adrese budou práce všech studentů z Michalova a Ondřejova ateliéru), našla jsem tři naprosto odlišné návrhy domovů pro seniory. Jeden návrh je lepší než druhý, a jsem ráda, že nemusím říkat, který je nejlepší. Nemohla bych se totiž rozhodnout.

Je mně 70 let, takže se mě toto téma přímo dotýká. Škoda, že nemám možnost vybrat si některý z těchto návrhů jako místo pro dožití......

********************************************************************************************************

Pokusím se laicky vyjádřit dojem, který na mě jednotlivé návrhy udělaly.

Ukázky z návrhů Vojty:

---

Diskuze na Fakultě architektury ČVUT

Byla jsem opět pozvaná do architektonického ateliéru Michala a Ondřeje na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Tématem jejich zimního semestrálního projektu je "Bydlení pro seniory". Každý ze studentů má za úkol do konce roku vymyslet a nakreslit domov pro seniory na konkrétní místo, které vybrali Michal a Ondřej. Studenti měli zadaný i program a otázky projektu.

Workshop-Vodňany-Zátiší

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám přijmout pozvání na workshop Vodňany-Zátiší na celých 14 dnů, pak na týden......... nakonec ale zvítězil zdravý rozum a jela jsem za svými mladými kamarády alespoň na čtyři dny.

Byla jsem trochu nervózní, s kým budu sdílet kupé ve vlaku víc jak pět hodin. Měla jsem obrovské štěstí. Jela jsem s krásnou Italkou, o které jsem se posléze dověděla, že je to umělkyně, která vytváří instalace a performance napříč Evropou, Asií a Amerikou. Vytváří instalace provokující k zamyšlení, využívá k tomu prostor, světlo, hmotu a zvuk............. Jmenuje se Michela Pelusio (tvorba ) (osobní údaje)

a jela na festival umění, který se konal na zámku Žinkovy u Plzně. Obtížné pro mě bylo jenom to, že jsem musela mluvit anglicky, což už vůbec neumím. Přece jenom jsme si ale řekly všechno, co jsme chtěly.........

Cesta mně tedy uběhla velice rychle a příjemně, v Čičenicích na mě už čekal Honza-Brtník. Po příjezdu k Zátiší jsem hned za chvilku absolvovala prohlídku rodících se sochařských a architektonických objektů nahoře na kopci.

Příjezdová cesta mezi dvěma rybníky

Praha-obhajoby prací - ČVUT

Byla jsem pozvaná na obhajoby semestrálních prací studentů ateliéru architektury a urbanismu na FA ČVUT v Praze kuzemenský & synek

Foceno o přestávkách:

Jindřich - odevzdávka zimní semestrální práce 2011

Chtěla bych pozvat čtenáře mého blogu na prohlídku odevzdávky zimní semestrální práce Jindry, která se mně asi líbila úplně nejvíc. Když si prohlédnete výkresy a pročtete průvodní text, asi mně dáte za pravdu.

V této práci se Jindřich "odhalil", jaký je ve skutečnosti. On se totiž normálně pořád schovává za neproniknutelný plášť plný humoru a legrace. Poznala jsem ho na workshopu ve Vodňanech (o tom jsem v r. 2010 tady na blogu napsala článek s mnoha fotografiemi) a připadalo mně, že právě já jsem se stala nejsnadnějším terčem jeho šprýmů - což trvá do nynějška.

Výše zmíněným textem se ale do značné míry odhaluje jeho pravé "já", hodně citlivé a hluboké.

Celou práci i s doprovodným videem si můžete prohlédnout na této adrese.

Fotku Jindry jsem vzala z workshopu ve Vodňanech, protože se mně moc líbí a je pro něho příznačná.

Luis Longhi

Minulou sobotu mě zaujal v LN rozhovor s významným architektem, scénografem a sochařem LUISEM LONGHIM - je napůl Inka, napůl Ital.

Vložím pár úryvků z rozhovoru:
Rozhovor vedla Martina Leierová

Semestrální odevzdávky - FA ČVUT PRAHA

Michal s Ondřejem mě pozvali na závěrečné prezentace semestrálních projektů na FA ČVUT v Praze v atelieru kuzemenský & synek.

pozvánka:

 

Praha - přednáška re:

Strávila jsem téměř týden v Praze. Mimo návštěv lékařů jsem absolvovala přednášku re: v Roxy/NoD, což pro mě byl neskutečný zážitek.

Neodpustím si, že jsem úplně zapomněla, že mám foťák v kabelce, neudělala jsem žádnou fotku ani z přednášky, ani pak z Literární kavárny, kde jsme strávili zbytek večera - vykládali jsme až do téměř dvou hodin do rána. Byla to pro mě naprosto úžasná akce - jak přednáška, tak posezení v kavárně. Poznala jsem další báječné mladé lidi, dokonce jsem se tam setkala s mladým mužem, se kterým jsme se nakonec domluvili, že on a můj syn spolu studovali v Olomouci kunsthistorii. Jak je svět malý!

Michal mně dovolil vložit pár jeho fotek z přednášky. Povídání o celé přednášce je zde.

---

Cyklostezky u nás a v cizině

Nevydržela jsem - po přečtení následujícího článku, ale hlavně po shlédnutí tří videí, které ho doprovází, jsem prostě musela dát odkaz pro své čtenáře. Připadalo mně, že jsou to videa natáčená někde u mimozemšťanů - to přece není možné, aby cyklostezky byly tak perfektně vyřešené kousíček od naší republiky!!! Prosím, určitě si ta videa prohlédněte každé až do konce - obzvláště u posledního mně bylo moc hezky.

Celý článek najdete zde

Napsal Michal Kuzemenský, 19/11/2011

blogspot Kuzemenský & Synek

Atelier architektury a urbanismu na Fa ČVUT v Praze

Nejde

Když něco klade opravdu velký odpor, většinou se na to máte chuť vykašlat. Zodpovědný člověk si to ještě dvakrát ověří, bojuje a pak konstatuje: "fakt to nejde" a vykašle se na to zodpovědně. Češi mají regionální recept. Všechno jde. Odborně se tento postup nazývá "Vosrat to", píše se s velkým "V" (jako Victory) a za dvacet let bude pojem v učebnicích vlastivědy a občanské nauky.

Veřejný prostor

Dnes jsem si po připojení na FCB přečetla článek, který mně pořád leží v hlavě. Nemůžu na něj přestat myslet, protože mně tak moc mluví z duše. Je to článek o veřejném prostoru - jak je důležitý pro lidi - pro jejich dobrou pohodu, pro uklidnění, pro přemítání, pro vzájemné povídání, pro hraní s dětmi.................

Re:vodňany - další setkání

Jako blesk z čistého nebe jsem ke konci minulého měsíce dostala pozvání na další setkání s mladými lidmi, se kterými jsem se poznala ve Vodňanech. Neváhala jsem ani vteřinu, naopak - nemohla jsem se dočkat.

 

re:vodňany po roce, aneb „kluci“ učí

Když jsem vloni byla dotázaná, jestli bych chtěla vařit pro studenty architektury na workshopu ve Vodňanech, nezaváhala jsem, protože jsem tím pádem mohla být přítomná všemu dění a pochopit, jak vzniká architektura. A to jsem netušila, jaké krásné zážitky mně setkání se všemi těmi lidmi přinese nejen přímo tam, ale i do budoucnosti. A už vůbec ne, jak slibně se bude vyvíjet další spolupráce studentů mezi sebou.

Poslední setkání "vodňanských".

Byla jsem pozvaná na přednášku - prý poslední - o vodňanském workshopu a jeho přínosu pro město Vodňany. Přednáška se konala v budově VŠUP. Atmosféra byla úžasná. Ostatně, nemůže být nikdy jiná s tak báječnými mladými lidmi.

Udělala jsem pár fotek, ale jejich kvalita je tentokrát mimořádně špatná, nějak mně focení jde čím dál hůř. Stejně jsem ráda, že mám alespoň takovéhle fotky jako vzpomínku na krásné odpoledne a večer.

Architektonický workshop Vodňany

Tak jsem konečně doma.

Po návratu z Vodňan jsem spala bez přestání 19 hodin!!! Můj rekord. K napsání článku jsem se dřív nedostala. Nějak to prostě nešlo.

Neustále si opakuji, že to všechno nebyl sen, že to opravdu byla skutečnost a že jsem to opravdu prožila. Ale je těžké tomu uvěřit!!

Pokusím se o těch dnech něco napsat - ale pořád mně to nějak nejde, protože prostě neznám slova, která by to mohla věrohodně popsat.

 

re:vodňany – Co že[re] české maloměsto ?

Na facebooku jsem se dověděla o akci, která mě hodně zajímá re:vodňany.cz. Podrobněji mě s ní seznámil #michal. Rozhodla jsem se o ní napsat článek, protože si myslím, že by se o takovýchto akcích mělo dovědět co nejvíce lidí. Je o dvou, podle mě, důležitých věcech. O architektuře a o občanské společnosti. Ta dvě témata vlastně souvisí tak úzce, že skoro splývají. Občanská společnost se opírá o iniciativu vedoucí zdola nahoru. Kvalitu architektury také neurčuje dokonalost špiček.

 

Peter Zumthor

Včera jsem se do jedné hodiny v noci probírala fotkami staveb a návrhů švýcarského architekta Petera Zumthora a ještě zde , určitě jednoho z největších architektů dnešní doby, a byla jsem naprosto unesená. Obzvláště jeho Polní kaplí Bruder Klaus.

Japonská architektura

Článek u Emka o novém časopise Koncept mě inspiroval ke komentáři u něho a podařilo se mně najít fotografie staveb od architektů, o kterých tam píši. Tak je sem vkládám pro ty, které by to nějak mohlo zajímat.

Všechny ukázky jsou z knížky Architektura 20. století od Petera Gössela a Gabriele Leuthäuserové.

Tadao Ando

Dům Košino v Ašija, Hjógo, Japonsko, 1979-1981 (str. 355)

Obytný prostor. Tenká štěrbina ve stropu osvětluje obytnou část konturovaným světlem; okenní plochy místnosti, umístěné naproti tomuto rohu, se otevírají do atria. Nálada je typická pro uzavřené a meditativně do sebe ponořené Andovy stavby.

---