UFC Johaneswille - přímý přenos

Asi budu většině připadat jako blázen, sama to pořádně neumím vysvětlit - snad jsou to dva důvody - popíši je níže. Ale je fakt, že jako mladá jsem hodně sledovala Cassiuse Claye - líbil se mně styl, jakým boxoval - ne silou, ale hlavou - bylo napínavé dívat se, jak umí rychle reagovat na chyby soupeřů a vymýšlet nepředvídatelnosti. A stejné je to tak i v tomto sportu MMA - na silové zápasníky se nedívám - líbí se mně bystrost, inteligence, mrštnost - někdy jsou to doslova akrobaté. Není to jenom bití jako takové, jak se na tento sport mnoho lidí dívá.

UFC - přímý přenos z Johaneswille USA - bez diváků.

V noci ze soboty 9. května na neděli 10. května se odehrál první sportovní přímý přenos na světě po pandemii koronaviru.
Samozřejmě jsem si ho nahrála a dívala jsem se několik hodin v neděli.
K tomuto sportu mě vloni přivedl můj synovec, Karel Kaiser, který je trenérem MuayThai v Brně.

Karel Kaiser - trenér Muay Thai Brno - můj synovec

---

Snooker Shoot-Out

Můj oblíbený, geniální, Ronnie O´Sullivan

Výtah

Konečně máme výtah - jen škoda, že nebyl v provozu už celé léto.

V r. 1961, kdy byl náš dům postavený, se s výtahem uvnitř nepočítalo.

Vánoce + PF

Všem návštěvníkům mého blogu, které ještě neombrzel - i když už sem píši tak sporadicky, posílám přání:

Návštěva pravnuček - listopad 2019

Minulou neděli mě navštívily pravnučky Natálka a Eliška.

Natálce byly v srpnu 3 roky, Elišce bude v lednu 1 rok.

Že jsem z nich "naměkko", pochopí každá babička. Jsou to bystré holčičky, tak živé - vůbec nechápu, kde se v těch dětech bere tolik energie.

Vložím nějaké fotky, ze kterých je vidět, jak moc jsem šťastná - i přes velkou bolest zad. Jen mě mrzelo, že jsem s nimi nemohla nic podnikat, byla jsem ráda, když jsem je měla chvílemi na klíně.

---

Nemoc - říjen 2019

V posledních dnech října jsem prožívala neskutečné bolesti.

Přišlo to náhle, i kdybych se jakkoliv vzpouzela, musela jsem si nakonec zavolat rychlou pomoc. Nemohla jsem se bolestí nadechnout, pohnout, bylo mně na omdlení, na zvracení - to jsem nakonec stejně zvracela…….

V pondělí večer mě tedy rychlá sanitka odvezla do nemocnice.

---

Instalace syna do evangelického sboru Pelhřimov

Jak už jsem se tady zmínila, syn se přestěhoval v srpnu t.r. ze Soběhrd, kde byl 13 let farářem, do Pelhřimova - na nové působiště.

Zúčastnili jsme se jeho slavnostního uvedení - "instalace" - do nového sboru.

Bylo to moc krásné, na takové zážitky se nikdy nezapomene, obzvláště když jsem vyslechla takovou pochvalu syna od významného člověka………….

Úmrtí švagra

V srpnu jsme všichni prožívali dlouhé bolestivé trápení mého švagra - manžela mé sestry.

Zažili jsme celá rodina společně mnoho krásných dní u mé dcery v Citonicích u Znojma, kam mnohokrát přijeli v létě na dny volna. Nikdy na něho nezapomenu, byl to moc hodný, citlivý člověk.

Vkládám fotku z oslavy jeho 86 narozenin - vůbec to nevypadá, že to bylo tak krátce před smrtí. Za pár dnů po oslavě mu musela být amputovaná druhá noha a po dvou dnech po operaci zemřel………. Věřím, že teď už je mu lépe bez těch strašných bolestí, které tak trpělivě snášel……….

R.I.P.

Vnučky - září 2019

Opět píši dodatečně o důležité události, kterou naše rodina prožívala.

Syn, evangelický farář, který působil 13 let na faře v Soběhrdech, se v srpnu přestěhoval do Pelhřimova - na nové působiště.

Máme to k sobě teď mnohem blíže, takže se častěji vidíme.

Brzo po nastěhování za mnou přijely vnučky. Osobní kontakt se vůbec nedá srovnat se skypem - i když bez něho by to bývalo po celá léta hodně smutné.

Vložím pár fotek z naší společné procházky po sídlišti.

---

Pravnučky

Dlouho jsem nepsala na blog, tak to zkusím zpětně, alespoň stručně, napravit.

Dodatečně tedy vkládám fotky pravnuček z června - října t.r.

Návštěva pravnuček a vnuček je pro mě vždycky velké štěstí.

---

Kácení stromů - už naposled

Včera bylo vykáceno několik stromů v těsné blízkosti našeho domu. Je mně z toho tak moc smutno. Naše sídliště, které se vyznačovalo příjemným prostředím právě kvůli značnému množství stromů, se nezadržitelně mění - bohužel - tím špatným směrem.

Nedá se nic dělat, snad budou vysázené nové stromy.

Vkládám ještě naposled pár fotek toho "umírání".

Včera jsem vyfotila smutný pohled z našeho balkonu - padá další strom.........

---

Návštěva vnuček

Po dlouhé době mě opět navštívil syn s vnučkami - a byli u mě od neděle až do úterý! Navíc syn navrhl, že pojedeme do Citonic, protože tam právě byla další část rodiny.

Jeli jsme trasou přes moje rodné Příštpo. Už mnohokrát jsem se zapřísahala, že se tam už nikdy na můj rodný dům-mlýn nepodívám, protože je mně vždycky do pláče. Ale něco v člověku je silnější než rozum, takže jsem syna stejně znovu poprosila, abychom se tam na pár minut zastavili.

A jako vždy v minulosti to pro mě bylo depresivní.

---

Už naposled lavičky + kůrovec

Už naposled se vracím k tématu laviček a kůrovcem postižených stromů na našem sídlišti.

Vkládám fotky pro porovnání, člověku opravdu srdce krvácí - a to je jen malá ukázka pár stromů na našem sídlišti. Doslova hrůza je to v lesích, v celé krajině............

*

Jedna dobrá zpráva na úvod - dvě nové lavičky pod stromem v příjemném prostředí.

Po třech týdnech jsem konečně mohla zase ven a bylo krásné na nich posedět a dívat se do zeleně, cítit vůni trávy, stromů a slyšet ptáky........

A hlavně - lavičky jsou umístěné hned vedle našeho domu - ze zadní strany, kde - snad už brzo - bude výtah.

Vpravo je vidět náš dům.

---

Kácení stromů + lavičky

Navazuji na předešlý článek "Sucho". Mýlila jsem se - za smrt stromů může kůrovec. Bohužel, dnes ráno jsem zjistila, že kácení postižených stromů - kterých je drtivá většina - už začalo.

takhle vypadalo místo se vzrostlými stromy - bohužel už úplně uschlými

Sucho

Před pár dny jsem šla na procházku, byl vítr, ale teplo. Sedla jsem si na lavičku kousek od našeho domu, a jakmile jsem se posadila, zasáhla mě sprška suchého jehličí - jako kdyby pršelo. Podívala jsem se do koruny stromu a s hrůzou jsem zjistila, že strom je úplně suchý. Podívala jsem se na další stromy - kolem lavičky je jich celkem 8 - všechny naprosto suché......

Dnes jsem se vydala ven s úmyslem zjistit, jak jsou na tom další stromy v blízkosti našeho domu. Bylo docela chladno a foukal studený vítr. Fotky tedy nejsou nic moc. Přesto je vkládám.

Na sídlišti jsou téměř všechny jehličnany uschlé, popř. v různé fázi usychání.

Toto je lavička, na které sedám - a kolem jsou uschlé stromy.

---

Léčba fibrilací v Izraeli

dr. Luria

Konečně dnes mírné zklidnění. V pondělí ráno mně syn zavolal přes skype, abych se nelekala, že je v nemocnici, že se mu vrátily fibrilace, že mu nebylo dobře už koncem výletu do Ein Gedi, v pátek večer. V sobotu a neděli mu nebylo dobře a v pondělí hned ráno šel do nemocnice v židovské části Jeruzaléma, kde mu bylo uděláno EKG (přepočteno 7 tisíc Kč). Momentálně nejsou fibrilace tak silné, aby ho ohrožovaly na životě, ale je potřeba tu situaci řešit, zřejmě elektrošok a úprava medikace.........

---

Synagoga-Jeruzalém-bohoslužba

Včera večer jsem měla mimořádný zážitek. Dostala jsem od syna nahrávku bohoslužby v synagoze v Jeruzalémě. Asi o tom toho moc nenapíši, protože moje pocity při poslechu neumím vůbec slovy vyjádřit. Opět jsem se přesvědčila o tom, že slova jsou naprosto nedostatečná k vyjadřování pocitů, citů, emocí....... Jsou vhodná pro získávání vědomostí, pro stručné dorozumění atp. Ale vyjádření skutečných emocí a pocitů dokáže jenom hudba, pak následuje výtvarné umění, pak poezie, dále literatura......... v tomto pořadí. Nikomu to nevnucuji, prostě já to tak mám a cítím......

Při poslechu bohoslužby jsem cítila neskutečnou sílu, lidskost, radost, naději.......... nemohla jsem uvěřit, že právě toto sdílí národ, který od svého počátku do současnosti je bezdůvodně a nesmyslně pronásledovaný, vybíjený, šikanovaný..........

Pocit v kostelech u nás jsem vždycky měla stísněný, jakoby všechno bylo opásáno jakýmisi obručemi, které nedovolí svobodně a lehce se nadechnout. Přesný opak jsem cítila při poslechu včera večer. Bylo mně do pláče a přitom jsem měla neuvěřitelný pocit štěstí.............

---

Natálka a Eliška na návštěvě

Dnes jsem měla krásné odpoledne - navštívily mě pravnučky Natálka a Eliška.

Eliška se narodila letos 8. ledna - váží už přes čtyři kg, dobře vidí a vědomě se směje, dokonce často i nahlas. Paní doktorka byla při poslední kontrole velmi spokojená, Eliška je prý cca 3-4 týdny vývojově v předstihu.............

Zřejmě se budou s Natálkou předhánět, protože ta je také moc bystrá, šikovná.

No, jsem pyšná prababička.

Eliška a Natálka - moje pravnučky

Dnes jsem si poprvé mohla pochovat svoji druhou pravnučku - Elišku. Narodila se v úterý 8. ledna, od dnešního rána je doma.

Natálka ji přivítala hned v nemocnici moc dobře, doma se na ni pořád chodí dívat a všechno komentuje.

Vánoční a novoroční přání 2018

Téměř nezapínám počítač, už delší dobu mám problém s oběma očima, když se dívám na obrazovku počítače, hodně mě pálí.

Chtěla bych jen všem svým blogovým přátelům a návštěvníkům popřát klidné a příjemné prožití vánočních svátků a jen to nejlepší do nového roku.

Pro upřesnění - namalovala jsem v roce 1994, tempera 50x30 cm, na sololitu, kombinace volných kopií