Chtěla jsem si založit kupu knih, které jsem přečetla a nedala na jejich místo v knihovně. Jaké bylo moje překvapení, když jsem našla mezi těmito přečtenými knihami knížku, kterou syn věnoval našemu společnému známému, a kterou jsem dlouho hledala, stejně jako ten náš známý - od Jiřího Krupičky Renesance rozumu. Říkal mně totiž, že si ji vezme, až si ji přečtu. No, tak jsem začala honem číst a zjistila jsem, že je to výborná knížka, kterou se pokusím nějak sehnat. Půjde to asi těžko, protože vyšla už v r. 1996.
Opíši zde pár úryvků, třeba to někoho taky potěší:
str. 7
.......Jak si má člověk, tvor s dědičnou intelektuální a emocionální výbavou nezměněnou za 40 tisíc let od doby své jeskynní minulosti, jak si má vědět rady se svými lavinovitě rostoucími schopnostmi stavět a ničit - a nepřipravovat zároveň katastrofu?...............
str. 11
....... Výrok o nezbytnosti trvalé změny člověka před zlepšením společnosti prozrazuje o stavu mysli dvě věci: bezradnost a skepsi. Skepse se dnes nosí. Pochybovat o hodnotách, o možnosti pravdivého poznání, o kvalitách člověka a společnosti, a především o schopnostech rozumu udělat něco rozumného se zmatkem života, je vysvědčením modernosti. Je nejlacinější cestou, jak se vyhnout pevnému úsudku...............
str. 12
......... Obojí, marxismus i nová filosofie, jsou pro skutečný, praktický život moderní společnosti k nepotřebě. Nepomáhají řešit ani jeden z jejích palčivých problémů. Marxismus to neumí, a nová filosofie to ani nechce.......... Rozum je základní a nejdůležitější životní nástroj člověka. Komunismus tento nástroj zneužil, nová filosofie jej podceňuje a demokracie si s ním až příliš často neví rady. A přece nic lepšího než rozum nemáme a mít nebudeme............
str. 15
..... Vyložím hlavní karty své argumentace pro "renesanci rozumu"...................
a) Běh kosmu, včetně života na Zemi, je založen na pravděpodobnosti, nikoli na konečné, definitivní Pravdě. Proto není jen stálým opakováním, ale i vznikem nového.
b) Svět je poznatelný; v míře, dostatečné pro zachování života lidské společnosti, i v kritických situacích.
c) Poznání nikdy nekončí. Jeho motorem je kolektivní rozum generací. zastaví je teprve smrt lidstva.
d) Rozum dává poznání řád. Bez rozumu je život jen okamžitá přítomnost, která si není vědoma ani minulosti, ani budoucnosti.
e) Logika je pouze jednou ze schopností rozumu, i když nesmírně důležitou. Ponechána sama sobě dochází k absurditám.
f) Sídlo rozumu je v mozku. Bez tohoto úžasného klubka neuronů, dítěte čtyř miliard let hry pravděpodobnosti, není myšlení na této Zemi.
g) Móda moderní doby utápí rozum ve skepsi a v psychologizaci lidského života.
h) Jedinec dostal od společnosti, minulé i současné, nesrovnatelně víc, než jí vrací. Každý, i největší génius, je velkým dlužníkem nespočetných generací před ním za otevřenou pokladnici lidského poznání; současné společnosti dluží za polidštění z nahého novorozeněte.
i) Zájem společnosti má přednost před zájmem jednotlivce. Rozum je rozhodčím.
j) Myšlenka zůstává mrtvá, není-li sdělena druhým. Nesrozumitelné vyjádření myšlenku zabíjí.
Žádné komentáře:
Okomentovat