Před nedávnem jsem zhřešila a koupila si knížku - byla levná a ještě jsem na ni dostala pár korun slevu. Moc jsem si ji přála. Musím říct, že mě nezklamala, naopak. Jsem z ní totálně vyšinutá. Opíši sem malou ukázku.
O P. Declerckovi (1953) i celé knížce se víc dozvíte v recenzi zde :
ŠEPOT PRO VEČERNÍHO ANDĚLA
Až mě zahnívající dech smrti
Vzbudí pozdě v noci
Až budu tak starý
Že jen má hlava, moucha trůnící na hovně
Zůstane naživu z toho posraného těla
Pochcaný v zatuchlém smradu
Svých posledních erekcí
Trochu ztvrdnu
Při matné vzpomínce
Na ženské nohy a malou dírku
Dám si trochu čaje
A ze všeho budu mít strach
Jít ven, upadnout, být přepaden
Nastydnout
Zešílet
Přistihnu se, jak ve své tváři v zrcadle
Hledám
Pod špinavým strupem stáří
Rozpustilé dítě, kterým jsem býval
Je už pozdě
Chtěl bych
Nadzvukové myši
Rychlejší než všechny kočky
Chtěl bych
Konečně chcát rovně
Chtěl bych
Mít zdravou prostatu
Chtěl bych
Vidět umřít svýho psa
Chtěl bych
Dívenky s pronikavým smíchem
Chtěl bych
Hvězdy v pravé poledne
Chtěl bych
Se propít k radosti a nebýt na mol
Chtěl bych
Vyblít do větru, co všechno se m i hnusí
Na špičce Eiffelovky
Chtěl bych
Aby to všechno nezabralo moc času
Chci si to pamatovat
Možná bych mohl
Prdět barevně
Chtěl bych
Mít něco z Bacha
Chtěl bych
Vykopat své mrtvé
Šťouchnout je do žeber
A říct jim: jak se vede?
Jak to jde, mrtvolo?
Chtěl bych
Proletět
Kostrou stěhovavé velryby
Chtěl bych
Spát s ovečkou
Chtěl bych lvy
Se srdcem z květin
Chtěl bych, chtěl bych skončit jako
Obsedantně úzkostlivý hnidopíšek
Předestilovaný pošahaný prudič
Řád čestné legie I. třídy
Obletovaný mouchami
Nenasytný řiťopich
Chtěl bych
Aby se špagety
Daly jíst slušně
Chtěl bych
Abychom dělali méně hluku
Chtěl bych...
Chtěl bych, abych už nikdy nevyslovil chtěl bych
Chtěl bych zhebnout s pompou
U kormidla anglického křižníku
Hlavu by mi utrhla dělová koule
Někde mezi Murmanskem a Medvědím ostrovem
Chtěl bych být oběšen
V katedrále Notre-Dame, hned vedle hrbáče
Úplně nahý, pobuřující
V prdeli fajnovou kytičku
Chtěl bych nějaký drsný konec
Být sežrán žralokem
Při strašlivém ztroskotání
Chtěl bych zhebnout raz dva
Zduřelý, ohnutý, napnutý
Uprostřed mrdání
Na cizím břiše
Chtěl bych skončit zabouchnutý
Napuchlý uslintaný alhajzlmerák, pryč
Odejít
Toulat se
Spát
Nakonec do špitálu, na úplný konec, s maximálními náklady proskenovaný od hlavy k patě, generalizovaný karcinom hrtanu, dnes a denně oživován, rentgenován, mapován, magneticky rezonován, odporný vykuchaný starý králík, stažený z kůže, úplně, ale úplně nahý, lidská skládačka, jetobeznadějnépaní, arciověřené, profesoremodkývané, odfajfkované, stotisíckrát do zadku ojebán, vydrbán, roztažen, inintubován, mrtvou rybou udušen, všechny moje špinavé díry vystaveny na odiv, multimediálně rerevidován, vysvětlen, videoprošpikován, prdelí už definitivně v márnici, rozklepaný, jektající, horečnatý, oslabený, nejistý, vynucené úsilí vyjádřit se, nadzvednout, škubnout sebou, hekat, námaha, k ničemu, k smíchu, poslední mžiknutí oka proti prázdnému stropu.
Serte na štěstí. Žijte!
Na zdech Sorbonny, květen 1968.
****************************
Byla jsem vychovávaná děsně puritánsky. Před maminkou jsem nesměla říct ani slovo "blbec" - nebo něco podobného. Kdo tak mluvil, bylo mně vštípeno, že není "dobrý člověk", je hrubý, necitlivý atd.
Před pár roky jsem se - konečně - přesvědčila, že tyto věci vzájemně vůbec nesouvisí. Jen musí člověk vidět, jestli hrubě mluví někdo, který je vnitřně "plochý" a snaží se tím na sebe upozornit, protože nemá nic jiného, co by mohl nabídnout - nebo naopak.
Jsou lidé, kteří by hrubé slovo nevyslovili a přitom jsou bezcharakterní, bezcitní...........
Jak nedávno kdesi v komentáři poznamenala Lenka - člověk se učí pořád, v jakémkoliv věku.....
Žádné komentáře:
Okomentovat