Konečně

Konečně jsem mohla vyfotografovat svoje milované dva topoly.

Dva topoly

vzpínají se k nebi

jakoby odtud chtěly čerpat sílu

Jsou tak rozdílní!

Jeden je štíhlý, druhý košatý

a přece jsou k sobě

nerozlučně připoutaní.

Těším se, až v létě budou ty stromy zelené, jsou nádherné.

Na téhle fotce je vpravo v pozadí i lípa, o které jsem tady už taky vícekrát psala - za lípou jsou dvě krásné břízy. Bohužel, nemohla jsem jít blíž, protože cesta byla velmi špatná, těžko bych se tam dostávala. Takže vedle nich trčí dva stožáry elektrického vedení.

Škoda, že není poznat, jak obrovská ta lípa je. V létě pod ní sedávám - odpočinek na půli cesty. Od ní je nádherný výhled na město a okolí. V létě ji určitě vyfotím.

Znovu topoly - udělala jsem hodně jejich obrázků, ale vkládám sem jen tyto. Je mně jasné, že ty stromy mají význam jenom pro mě.

Tady jsem zkusila vyfotit naše město. Bohužel, z této strany od jihu jsou na okraji samé zahrady a chatky - vypadá to strašně. Když jsem se sem přistěhovala, byla tady kolem všude čistá příroda.

Tomuhle pruhu lesa se říká Terůvky - taky jsem o tom psala, že jsme tady pochovali naši andulku.

Na těchto fotkách jsem zkusila vyfotit námrazu a zmrzlé šípky - no, dopadlo to úplně jinak, než jsem si to představovala. Ale to nevadí, nějak se učit musím.

Nikdy jsem si neuvědomovala, kolik je v krajině sloupů elektrického vedení. Až když jsem chtěla udělat nějakou fotku, tak jsem zjistila, že to není skoro vůbec možné. Co všechno se pokazilo potřebami člověka!!

Zdá se mně, že udělat dobrou fotku je nadlidský úkol - na co všechno musí člověk myslet - já jsem schopná myslet neustále jenom na to, jak udržet aparát tak, abych s ním nepohnula, když stisknu spoušť - a navíc přibyla další starost - většinu fotek mám nakřivo. Taky by mě zajímalo, jak to děláte Vy, co fotíte v zimě - dneska svítilo sluníčko, ale foukal mrazivý vítr. Vůbec jsem nebyla schopná zmrzlýma prstama cokoliv udělat. - No, do konce života se mám co učit - ale je to moc krásné. Nemohu vůbec říct, jakou mám radost, že si konečně mohu vyfotit to, co chci já - a neohlížet se na nikoho druhého.