Sunn O))), Sacre Coueur, Praha, 2009-06-04
(Veškerá fotografická dokumentace je od #m.)
Další koncert jsem absolvovala 04/06/2009. Byli Sunn O))), před nimi hrál Peter Rehberg.
Koncert byl v novogotickém kostele Sacre Coeur.
Opět jsem měla z koncertu strach, tentokrát trochu jiný. Jednak jsem se bála, abych si nepokazila ten úžasný zážitek z prvního koncertu Tima Heckera, jednak jsem byla připravovaná na to, že tam skutečně bude jiná atmosféra a taky, že nebude možnost si sednout, což pro moje nohy s bolestivými pozůstatky po ochrnutí nebyla zrovna příjemná představa. Ale přála jsem si hrozně moc na ten koncert jít. Říkala jsem si, že v nejhorším případě jednoduše odejdu.
Před začátkem koncertu jsem ale uviděla několik šedivých hlav kolem mě - takže jsem zajásala. Nebyla jsem sama, i když asi opět nejstarší.
U vchodu do kostela jsem hned dostala razítko na ruku - zážitek. Pak jsem dostala jako dárek tašku s logem Sunn O))). Alespoň mám pro sebe důkaz, že jsem na tom koncertě skutečně byla.
V kostele byl dým, prosvítala krásná barevná okna, vše působilo tajemně. Moc se mně to líbilo ještě než začala hudba. Navíc jsem se uklidnila, protože jsem našla výhodné místo u zdi, takže jsem se mohla opřít, i si sednout pohodlně na zem.
Jako první hrál Peter Rehberg
Na jeho stránce MySpace zní skladba, kterou hrál v Praze.
Hrál na kúru (doufám, že to píši správně), v načervenalém světle. Hudba byla nádherná. Všichni měli v uších tlumiče hluku, zjistila jsem ale, že právě ta síla zvuku má význam - rezonuje totiž uvnitř těla, v hrudi, v nohou - když jsem se opřela o zeď, rezonance byly ještě silnější a lepší. Opět jsem se dostávala někam mimo realitu. A to jsem netušila, co bude následovat.
Pak, na protější straně kostela, na straně oltáře (místo kterého tam byly postaveny zesilovače), se objevily dvě zahalené postavy v kápích, v matných světelných pruzích a dýmu. Hudba začínala pomalu, docela tiše. Začátek byl poměrně dlouhý, ale mělo to velký význam. Protože část, která následovala, měla pak větší sílu. Bylo to něco úplně jiného, než na prvním koncertě. Ale stejně silné, možná ještě mocnější....... Nevím, jak bych pocity, spojené s hudbou - se zvukem, mohla popsat slovy. To prostě nejde. Ten tón, uvádějící člověka do transu, jeho síla, která rezonuje v celém těle........ Obzvláště závěr koncertu - měla jsem pocit, že mě to celou roztrhne - ne zvuk, ale emoce, které ten zvuk vyvolával........ To tajuplné prostředí kostela zahalené do dýmu, probleskující barevná okna, pruhy světla, stíny hudebníků. Ne hudba, obvyklá - ale zvuk, nádherně monotónní a pak měněný. Silně naléhavý a vynášející kamsi do prostoru........ Naprosto neopakovatelný zážitek. Nikdy dřív bych nevěřila, co může zvuk udělat s člověkem...........
Opět sem vložím pár výpisků - údajů:
Sunn O))) byli v České republice poprvé. Jsou to Američané, Stephen O´Malley a Greg Anderson.
Jsou největšími současnými hvězdami experimentálního metalu.
Jejich hudba vstřebává dronový minimalismus, dark ambient, noise, laptopovou elektroniku...
Kapela je pojmenovaná podle zesilovačů Sunn, jejichž logo O))) znamená šířící se zvuk. Ten právě hraje v dlouhých kompozicích Sunn O))) podstatnou roli.
Kapela opět používá kytaru, ale v nezvyklé podobě: jako zdroj dlouhých dronů, tíživě pomalých zvukových stěn a zpětných vazeb.
Živé koncerty tohoto dua bývají nezapomenutelnými zážitky - a to nejen proto, že připomínají okázalý pohanský rituál.
Sunn O))) se svými japonskými kolegy Boris a legendárními Earth vytvořili soundtrack k filmu nezávislého režiséra Jima Jarmusche.
Více se ještě dočtete zde
Video z koncertu Sunn O))) Sacre Coeur, Praha, CZ, 20009-06_04.
Tak na přání #m. sem vkládám fotky tašky Sunn O))).
Žádné komentáře:
Okomentovat