Vydalo nakladatelství Torst
" Spálov - anotace
63. svazek Edice poezie. Tašo Andjelkovski (* 1949) studoval na FF UK v Praze. Živil se jako dělník na stavbě, pošťák, tiskař, pracoval v cihelně. V národním podniku Kniha v Praze řadu let pracoval jako prodavač, závozník a antikvář, kterým je dodnes. Vedle rozsáhlých deníků napsal v letech 1966-2007 více než dva tisíce dosud nepublikovaných básní, z nichž kniha Spálov přináší útlý výbor v uspořádání a ediční přípravě Jana Šulce."
***
Knížka Spálov od výše zmíněného autora
je knížka nádherných, hlubokých veršů. Při čtení mně mnohokrát šel mráz po těle, jak moc to vyjadřovalo moje pocity.
je knížka nádherných, hlubokých veršů. Při čtení mně mnohokrát šel mráz po těle, jak moc to vyjadřovalo moje pocity.
Pár ukázek sem vložím, i když bych nejraději opsala celou knížku.................
***
Více
Krutost nad každým smíchem.
Nad každou bolestí.
bodlák u cesty, a trochu ticha
zašlé trávy -
opět oči, opět hořkost stínů.
***
Možná
Za oknem stárne noc
a tma se zvolna plní.
Z hnízd padají vajíčka a brousí trávu.
Jako když štěstí chce létat.
Možná zítra...
197
***
Kus paměti
Krysí čas
dál píská na prsty
a kouše
záda jsou nahá
Ani otevřené okno nezpívá
Prsty nezkušeně přepočítávají totožnost
Co padá s nebe?
Cizí tvář
24.2.1990
***
Pomalé slunce
Tady je
malý rybníček
modré vážky nad cestou
pár domů
a v trávě polní kytky
Naše hlasy dobývají němotu
Jedna žena jde sama mezi poli
Máme ruce jen pro sebe
Vítr nás spojil do nečitelného monogramu
Dubový dvůr
28.6.1997
***
Cestou
Propletená pole
Slunce je půl
Sníh splývá s nebem
Obzorem dutiny je tma
22.12.1997
***
Čtení vody
Nemohu se setkat s vodou
Nemohu se setkat s popelem
Podruhé čtu jednu tvář
a není první
pod mostem
pod hladinou
kdysi bývala škola
Když odejde řeč
Když odejde člověk
jen bahno tma a chlad
17.3.1998
***
Bez tváře, bez hlasu
Smrt jako nedovřené dveře
Krok za krokem tě obchází noc
15.3.1999
***
Noc jako suk
nebo poleno
Hlasy jdou kolem nás
Hlasy jsou kolem nás
Podobni pastím
Učíme se přetrvávat němí
19.3.1999
***
Voda v korytech řek
Dny vržou mezi zuby
Je to poušť?
Je to hlas?
Napovídá mi něco smrt?
Stále jedna podoba
jícny v očích
veřeje v ústech
9.4.1999
***
Ptej se vody, co je dar
Být v zemi
Nemít tvar
A přesto trvat
10.4.1999
***
Vlasy, písek, pustina
Dnes tohoto roku
Dnes neznámého dne
Dnes svléknuté a suché
Nebo snad touha má ještě úspornější hlas?
3.9.1999
***
Už se nikdy nepotkáme
Obracíš pohyb
To není kůže ani hlas
To je závora
Žene tě do tmy jako tvář
Kost, která byla z duhy
12.11.2000
***
K sobě a pak
Oči mne tlačí proti tobě
Tvé oči
Tvoje rty
Jedině slovo
Z nepokoje
Opírá o mne hrot
Bez noty otvírá tmu
4.1.2001
***
Dno vzkazu
Chvíle
Kterou sevřeš celou
Kámen obalený hlasem
18.5.2002
***
Pověs mě
Proti sobě
Ať ti vidím do očí
19.5.2003
***
Pelech ve střepech
Všechno setřepeš
Šumění stromů
Mrtví
Kal
7.8.2003
***
Otočený, dnes
Síla
Tvé ticho
Které dýchlo z mlčení
Postrčit stín aby se otočil
Splynout s kamenem co život rozdýchal
28.8.2003
***
Ona, on
Tělo hledá
Ty se díváš
Pot je blíž než srdce
Propadlý sobě
Propadlý v sobě
Jsi ten kdo lomcuje kamenem
25.11.2003
Žádné komentáře:
Okomentovat