Noam Chomsky: Hegemonie nebo přežití

Už nějakou dobu čtu knížku od Noama Chomského: Hegemonie nebo přežití

(Americké tažení za globální nadvládou).

Napsal ji v roce 2003, u nás vyšla v roce 2006.

(Čtu to déle, než obvykle k přečtení knížky potřebuji. Musela jsem několikrát čtení přerušit, bylo mně až fyzicky nevolno z obsahu. Přesto, že člověk mnohé ví a vidí kolem sebe, když to čte černé na bílém a doložené fakty - daty a jmény, je to jaksi horší.)

Hned úvod první kapitoly, která je nazvaná "Priority a perspektivy do budoucna" mě tak zaujal, že jsem četla dlouho do noci. Nedá mně to, opíši z ní většinu a ještě pár dalších úryvků. Ale je to velmi těžké, nic se nedá vytrhnout z kontextu.................

str. 9

"Je tomu pár let, co Ernst Mayr, uznávaná kapacita současné biologie, publikoval několik úvah, ve kterých se zamýšlí nad tím, nakolik je reálné, že by mohla být objevena nějaká mimozemská inteligence. (Mayr, Bioastronomy News, 7, č.3 (1995)). Jak z jeho úvah vyplývá, je tato možnost vysoce nepravděpodobná. Důvodem bude zřejmě to, že Mayr pracuje s poměrně širokým a ne právě uchopitelným vymezením "vyšší inteligence". Tu si obvykle spojujeme s takovým racionálním uspořádáním, jež je typické pro lidský druh. Mayr odhaduje, že od prvního okamžiku, kdy se zrodil život, se postupně vynořilo zhruba kolem padesáti miliard biologických druhů. Z nich ovšem pouze jeden "dosáhl takového stupně inteligence, jaký je podmínkou vzniku civilizace". To se stalo teprve nedávno, před nějakými 100 000 lety. Podle obecně rozšířené teorie jsme všichni potomci členů jediné skupiny, která dokázala přežít.

Podle Mayrovy spekulace lidská forma racionální organizace nemusí být nutně výsledkem výběru. Dějiny života na Zemi, píše Mayr, totiž vyvrací teorii, podle které se "inteligence vyplácí víc než nevědomost". Použijeme-li kritérium biologické úspěšnosti, tato teorie neplatí. Například takoví brouci nebo bakterie jsou co do schopnosti přežití mnohem úspěšnější než člověk. Mayr také, vcelku pesimisticky, poznamenává, že "průměrná délka života druhu je přibližně 100 000 let."

V současné době vstupujeme do nového období lidské historie, kdy možná konečně nalezneme odpověď na otázku, zda je výhodnější být chytrý než hloupý. Pokud všechno dopadne dobře, pak žádnou odpověď nenalezneme. Jiná možnost je, že se odpověď najde. V tom případě se ukáže, že lidský druh byl pouze jakousi "hříčkou přírody" a celých jemu vymezených 100 000 let věnoval usilovné práci na zničení sebe sama a svého okolí.

Náš druh si tuto schopnost nepochybně vyvinul. Hypotetický pozorovatel z vesmíru by mohl snadno dojít k závěru, že se lidé po celou dobu svojí existence nevěnují ničemu jinému než ničení sebe a svého okolí. Co jiného by ho také mohlo napadnout při pohledu na to, jak lidé v posledních několika málo stoletích drasticky zasahují do životního prostředí, ohrožují diverzitu složitějších organismů a stejně chladnokrevně a důmyslně bojují proti sobě navzájem."

 

"Dvě supervelmoci"

str. 13

"........... Už na začátku roku 2003 výzkumy mínění odhalily, do jaké míry je svět znepokojen politikou Spojených států a nakolik stoupla nedůvěra v čelní politické představitele. Svět, který byl ze strany Spojených států ujišťován o upřímném zájmu o lidská práva a demokratické zásady, musel přihlížet jejich potlačování a pohrdání, jaké do té doby mělo sotvakdy obdoby. V poslední době jsme svědkem takových událostí, které nikoho, komu jen trošku záleží na budoucnosti planety, nemohou nechat klidným......................... Z historie známe bezpočet příkladů, kdy ve snaze dosáhnout svého používali političtí vůdci výhrůžky a násilí, přestože riskovali katastrofu. Bohužel, dnes je v sázce mnohem víc. Volba mezi přežitím a mocí ještě nikdy nebyla tak osudová.

Pokusme se tedy zaměřit pozornost na problém globální nadvlády a alespoň zčásti proniknout do celé té skládačky. Je v zájmu všech obyvatel planety - a Američanů zejména - pochopit, jak systém moci funguje a jaké doktríny jej reprezentují. Mnozí z nás disponují nebývalými výhodami a svobodou, což nám dává možnost podílet se na formování budoucnosti - a právě proto neseme za to, co se stane, každý svůj díl odpovědnosti............."

"Mezinárodní právo a instituce"

str. 44

"...........Po druhé světové válce Spojené státy přistoupily na standardní postup, který je obvyklý v silných státech. Pokud bylo něco takzvaně "v národním zájmu", ...............potom právo vždy ustoupilo síle. To platí v anglosaském světě už od Adama Smitha, který si kdysi trpce postěžoval, že v anglické politice mají "hlavní slovo obchodníci a výrobci. Ti se horlivě starají pouze o své zájmy, a je jim úplně jedno, jak "neblahý" dopad bude mít jejich "bezohledné sobectví" na ostatní, v Anglii i v zámoří." Nutno dodat, že na tom se dodnes nic nezměnilo."

str. 45

".............Francis Fukuyama v roce 1992 napsal: "OSN je nástroj, který perfektně slouží americkému unilateralismu. Současně má kapacitu na to, aby se v budoucnosti stal hlavním mechanismem, díky kterému se unilateralismus upevní."

str. 202

"Americko-izraelské vztahy - počátky a vývoj"

"..............Nemusíme být právě odborníci na mezinárodní vztahy, aby nám došlo, že středovýchodní kotel jen tak nevychladne. Na zhoršení vnitřních vztahů měly významný vliv dva faktory. Zaprvé to byl přechod k ekonomice vázané na ropu, což se stalo po první světové válce. A zadruhé objevení bohatých ropných nalezišť na Středním východě. Po druhé světové válce se prioritou americké politiky stává převzetí kontroly nad regionem, který skýtá tak nesmírné bohatství a zároveň představuje důležitou strategickou základnu..............."

********************

No, musela bych vypisovat a vypisovat, nemá to cenu, vřele doporučuji všem tuto knížku si přečíst a člověk se přestane divit, proč se to či ono děje u nás nebo i ve světě.