Adamova jablka (2005). Hrají: U. Thomsen, M. Mikkelsen, N. Bro, P. Steenová a další. Režie Anders Thomas Jensen
Náhodou jsem v průběhu čtení knih G. Greenea viděla film Adamova Jablka režizéra Anderse Thomase Jensena. Film mně značně korespondoval s tématy Greeneových knih.
Ať jsem se podívala na kteroukoliv recenzi, všude je film uváděn jako komedie. Nemohu si pomoct, já ho nevidím jako komedii. Pojednává o jednom z nejdůležitějších lidských témat - boji dobra proti zlu a naopak. Režizér použil množství černého humoru, aby podtrhl právě tento nikdy nekončící a beznadějný souboj. Černý humor je ve filmu doveden až do absurdity, na hranu. Vidím to jako obrovské umění - to pohybování se na tenké hraně a nesklouznout ani na jednu, ani na druhou stranu.
Taky už název filmu přímo odkazuje na druhé hlavní téma - poznání. Až když Adam s Evou v Ráji ochutnali jablko ze stromu poznání, uvědomili si skutečnost - dobro a zlo, správnost a špatnost, sami sebe ......
Taky je ve filmu stále přítomný Jobův příběh - Joba ztělesňuje fanatický farář, ke kterému přicházejí propuštění vězni, aby jim pomohl začlenit se do normálního života.
Tak přijde i Adam, neonacista, který tvrdě bobuje se snahou faráře, převést ho na druhou stranu. On ale uctívá jedině obrázek Hitlera, který má pořád u sebe.....
Každý z obyvatel fary po příchodu dostává nějaký důležitý úkol, který si může sám vybrat a po jehož splnění má být schopný normálního života. Adam se s farářem domluví, že jeho hlavním úkolem bude upéct jablečný koláč. Musí se ale postarat o jabloň, ze které si pak vezme jablka.
Jabloň je postupně devastovaná různými "božími ranami" - jednou je napadená havrany, pak červy, pak je rozstřeluje terorista - spolubydlící, který střílí po havranech. Při té příležitosti ale začne střílet i po Adamových kamarádech - neonacistech.
Adam jednou faráře surově zbije, přerazí mu nos - přesto se k němu farář nepřestane chovat jako k příteli.
Adam posléze zjistí od lékaře, že farář je těžce nemocný. Má na mozku nádor. Odmítá přijmout skutečný stav věcí, čímž si vlastně nevědomky zachraňuje život - např., se svým ochrnutým a duševně zaostalým synem jedná jako se zdravým dítětem. .........
Kruté jsou momenty, kdy mu Adam začne bezohledně říkat pravdu do očí - o smrti jeho manželky, o nemohoucnosti syna.......
Závěr filmu, který tady nebudu prozrazovat, je asi možné vykládat si buď tak, že člověk se nemá nikdy vzdávat, i když předem ví, že boj je marný - a nebo naopak, že se podřídí, protože boj stejně nikam nevede.
Film mě ještě "nepropustil"...............
Žádné komentáře:
Okomentovat