Britské listy
OHROMUJÍCÍ SELHÁNÍ PROGRAMU ŠKRTŮ ČESKÉ VLÁDY
FORBES: KALOUSEK NATRVALO ZNIČIL ČESKOU EKONOMIKU
(Mark Adomanis, Contributor, I specialize in Russian economics and demographics.)
31/05/2013
Vím, že Česká republika nedělá v posledních letech na svět ekonomicky zrovna velký dojem a taky vím, že Češi mají pověst, že jsou v debatě, zda stimulovat ekonomiku investicemi, či provádět škrty, rozhodně na straně škrtů, avšak navzdory tomu, že jsem cynik, i já jsem byl ohromen neuvěřitelnou mírou jejich selhání. Ze statistik Eurostatu zjistíme, co se stalo s českým HDP od roku 2004, píše v americkém ekonomickém časopise Forbes komentátor Mark Adomanis (na stránkách časopisu Forbes je na tomto místě uveden graf a celý článek v angličtině).
Je to skutečně ohromující obraz selhání státní politiky. Nejenže se České republice nepodařilo znovu získat růst, o který přišla po ekonomickém pádu v roce 2009, ale po skromném a neukončeném oživení se hospodářství České republiky systematicky zmenšuje od třetího čtvrtletí roku 2011. České hospodářství utrpělo v rámci ekonomické deprese ještě vlastní vnitřní krizi, protože politické vedení českého státu dávalo silný důraz na snižování zadluženosti a na omezování výdajů a předpokládalo, že rozpočtové škrty jaksi záhadným způsobem povedou k ekonomickému růstu. Ve skutečnosti česká ekonomika uschla.
Není to sice zdvořilé říkat to ve slušné společnosti, ale Česká republika je na trajektorii, kdy se jí NIKDY nepodaří vrátit se k svému nejvyššímu růstu. Bude od nynějška v trvalé stagnaci. Velmi reálné vyhlídky na dlouhodobou hospodářskou stagnaci jsou zatracující obžalobou české vlády a její reakce na hospodářskou krizi.
Česká republika je ovšem už dlouho miláčkem "reformátorů", a udělala všechno, co od ní chtěli vládci v Bruselu a ve Washingtonu. Aby mohli vstoupit do NATO a do EU, Češi museli provést celou řadu rozsáhlých hospodářských, politických a vojenských reforem, a zjevně to udělali důsledně a systematicky. Následující informace jsou tedy poněkud zastaralé, ale Česká republika bývala zcela jistě onou částí "Nové Evropy", který byla proamerická, kapitalistická a dynamická, byla živoucí výčitkou neživotnému autoritářství, které ochromilo země jako Bělorusko a Rusko.
Po určitou dobu, když česká ekonomika byla v letech 2000 - 2008 v rozkvětu, tohoto rozhodnutí vypadalo brilantně: Česká republika sklízena všechny diplomatické a bezpečnostní výhody toho, že se stala součástí západní bezpečnostní architektury a její občané se těšili rostoucí životní úrovni. Vypadalo to, že to lepší nemůže být. Politické a diplomatické úspěchy ČR posilovaly hospodářské úspěchy a obráceně. Jenže, nyní, v roce 2013, to rozhodnutí už nevypadá tak brilantně: Už je velmi pravděpodobné, že Češi neobjevili tajnou cestu k modernosti, ale že vylezli na palubu potápějící se lodi.
Češi si samozřejmě smějí dělat, co chtějí, a jestliže chtějí být součástí EU a NATO a dávat důraz na politiku škrtů na úkor růstu, ať si to klidně dělají. Jenže jestliže "evropský experiment" a slavné "atlantické partnerství" začnou lidi drtivou většinou spojovat s ekonomickým propadem a utrpením, tyto záležitosti nakonec už tak populární nebudou. Není to ode mne zrovna původní myšlenka, ale v dobách, kdy země zažívají dlouhodobou hospodářskou stagnaci, dochází v těch zemích k špatným věcem. A jestliže nyní Česká republika upadla do trvalé recese, je jen otázkou času, kdy se tam začnou dít děsivé věci (jak se to už začalo dít v Maďarsku).
V každém případě: v době, kdy spousta lidí má starosti ohledně potenciálních budoucích scénářích hospodářské stagnace v Rusku, měli bychom si uvědomit, že bychom pravděpodobně měli věnovat pozornost SKUTEČNÝM příkladům stagnace ve východní Evropě.
Žádné komentáře:
Okomentovat