Koncem minulého týdne jsem strávila pár příjemných hodin s dcerou, synem, mladším vnukem a jeho přítelkyní. Byla jsem na kontrole svého zdravotního stavu a při té příležitosti jsme se všichni setkali. Syn měl nedaleko odtud přednášku o orchidejích......
V blízkosti je opravený rokokový zámek, neměli jsme čas na zevrubnou prohlídku, ale máme to v plánu při příští návštěvě.
Vstupní brána.
**********
Než ale vložím fotky z našeho setkání, dohodly jsme se s dcerou, že napíši o její momentální zkušenosti se záludností boreliózy.
Před pár týdny si dcera našla klíště. Vůbec nic nenasvědčovalo, že by klíště mohlo být infikované. Neobjevila se ani typická skvrna, nedostavily se ani žádné další příznaky, jako je pocit nachlazení, horečka atd., atd. Ale proto, že moje zkušenosti s tímto onemocněním jsou tak špatné, nechala si dcera udělat test. Bohužel, byl pozitivní. Dostala antibiotika a pro jistotu se mnou jela na pracoviště dr. Jonáše a zahájila ještě i léčbu jeho metodou. Než se totiž laboratorně potvrdilo, že se skutečně jedná o boreliózu a než dostala ATB, začaly jí už bolesti zad a některých kloubů.........
Na neurologii jí lékařka řekla, že vůbec nejrychlejší a nejlepší při podezření, že by klíště mohlo být infikované - pokud se člověk pohybuje ve vytipovaných oblastech s nakaženými klíšťaty - je donést klíště do nemocnice do laboratoře, kde velmi rychle zjistí jestli je klíště infikované nebo ne a s léčbou ATB se může začít velmi rychle, což prakticky zaručuje úplné vyléčení.
**********
A teď další fotky
Pohled na průčelí zámku.
Zahrada je v perfektním stavu.
Škoda, že nebylo natolik pěkné počasí, abychom mohli posedět venku, v prostředí krásně upraveného parku.
Povídali jsme si tedy ve velmi příjemné zámecké restauraci.
Pohled od zámku ke vstupní bráně.
Jedna z bočních branek.
Alej - pohled od zámku.
Úprava okolí probíhá.....
**********
Po příjezdu do Třebíče jsme se zastavili pro papušky - miláčky Marka a Nikolky.
Asi bych popletla jména, tak je raději nebudu uvádět. Ale tento zelený je ochočený a šíleně žárlivý. Žlutého nepustí ani na chvilku za "páníčky" - okamžitě nalétá a zaručeně zabrání osobnímu styku. Je to tím, že když si je oba koupili, ten zelený byl ještě téměř holý a potřeboval větší péči. Tím vznikla doslova závislost na osobním kontkatu. Když Marek a Nikolka přicházejí ze zaměstnání, jsou vítaní jako když vítají svého pána psi.
Umí dávat "pac" - neuvěřitelné, co se v krátké době naučil.
Tento se jen smutně dívá, jak se jeho "kamarád" mazlí - bylo mně ho líto....
Mají obrovskou voliéru - zabírá možná i víc jak čtvrtinu obýváku. V ní mají nepřeberné množství hraček.
Žádné komentáře:
Okomentovat