Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám něco napsat o tom právě probíhajícím šílenství mezi Izraelem a Palestinou.
Přečetla jsem během let docela velké množství knih - mimo jiné Talmud, Korán, Dějiny Židů, Dějiny státu Izrael, knihy autorů jak židovských, tak muslimských..........
Chtěla jsem si udělat alespoň přibližnou představu o způsobu života jedněch i druhých a chtěla jsem to vědět od nich - ne zprostředkovaně.
Chtěla jsem si udělat alespoň přibližnou představu o způsobu života jedněch i druhých a chtěla jsem to vědět od nich - ne zprostředkovaně.
Nevěřím, že by kdykoliv v budoucnu byla možná domluva a jakékoliv mírové soužití mezi Izraelem a Palestinou. Určitě ne, dokud bude mít Hamás (nebo nějaká podobná organizace) takovou sílu, jakou má momentálně. Ale i z mnoha jiných důvodů, jedním z nich je tak rozdílný přístup k životu, jako takovému.
Jsem proti jakémukoliv násilí, obzvláště je mně nepředstavitelně líto mrtvých a raněných dětí, ale i dospělých lidí, bez rozdílu barvy pleti, národnosti, víry, místa bydliště............
Hamásu přesně vyšel záměr - zabitím tří studentů přišla odezva z Izraele a rozpoutal se konflikt, se kterým se dostavil odpor většiny světa proti Izraeli - potažmo Židům - jak jinak, to je teď jeden z nejmodernějších postojů. A přesně to byl úmysl Hamásu.
Nesouhlasím s mnohými postupy a řešeními ze strany Izraele, ale stejně tak ze strany Palestiny.
*************************************************************************************************************************************
Dodatečně sem vkládám odkaz na text Hanky Deutschmann, který pokládám za velmi zajímavý - Antisemitismus se nedá integrovat.
*************************************************************************************************************************************
Snad nic neporušuji vložením článků, pokud uvádím adresu zdroje - nevydávám je za svůj text.
8. 8. 2014
Experti tvrdí, že útoky na židy překračují hranici izraelsko-palestinského konfliktu
Podle střechové organizace Crif sdružující francouzské židovské spolky došlo během jednoho červencového týdne k osmi útokům na synagogy. Jedna z nich na pařížském předměstí Sarcelles se stala terčem útoku Molotovovými koktejly ze strany čtyřsethlavého davu.
Košer supermarket a lékárna byly zničeny a vykradeny. Dav skandoval "smrt židům" a "podřežte židům krky". Týž víkend ve čtvrti Barbes demonstranti házející kamení pálili izraelské vlajky.
V Německu v červenci létaly Molotovovy koktejly do synagogy Bergische ve Wuppertalu, která byla zničena během Křišťálové noci, a berlínský imám Abú Bilál Ismail vyzval Alláha, aby "zničil sionistické židy... Spočítal je a zabil je až do posledního." Do oken aktivisty, který ve Frankfurtu vede kampaň proti antisemistismu, byly vrženy lahve. Na proizraelské demonstraci v Hamburku byl zbit židovský stařec a v Berlíně ortodoxní židovský výrostek. V některých městech demonstranti volali "Žide, zbabělé prase, pojď ven a bojuj sám" nebo "Hamas, Hamas, židi do plynu".
Po celé Evropě konflikt v Gaze oživil velmi staré a velmi ošklivé démony. Policie a židovské občanské organizace dlouho zaznamenávají nárůst antisemitských incidentů v souvislosti s vyostřením izraelsko-palestinského konfliktu. Podle akademiků a židovských představitelů je to nicméně tentokrát jiné. Spíše než o reakci na konflikt jsou výhrůžky, slovní projevy nenávisti a násilné útoky výrazem mnohem hlubšího a rozšířenějšího antisemitismu živeného řadou faktorů, který vyrostl během období delšího než deset let.
"To jsou nejhorší časy od éry nacismu," říká Dieter Graumann, předseda německé Ústřední rady židů. "Na ulicích slyšíte věci jako "židi by měli být zplynováni", "židé by měli být upáleni" - to jsme v Německu neměli po desetiletí. Každý, kdo vyslovuje tato hesla, nekritizuje izraelskou politiku, je to jen čístá nenávist vůči židům: nic jiného. A není to jenom německý fenomén. Jde o propuknutí nenávisti proti židům tak silné, že je to přece úplně jasné."
"Na ulicích Paříže nekřičí "Smrt Izraelcům"," říká Roger Cukierman, předseda Crifu. "Křičí "Smrt židům"."
V Nizozemsku organizace Cidi monitorující antisemitismus hovoří o více než 70 telefonátech vyděšených židovských občanů za jediný týden, běžně bývají 2-3. Amsterdamský rabín Binjamin Jacobs zažil kamenování vchodových dveří a došlo k útoku na dvě židovské ženy poté, co vyvěsily izraelské vlajky z balkónů. V Belgii byla údajně žena vyhozena z obchodu s tím, že židy neobsluhují.
V Itálii židovští obchodníci nalezli na obchodech svastiky a protižidovská hesla typu "Židé, váš konec se blíží". Imám Abd al-Barr al-Rawdhí z města San Donà di Piave bude deportován poté, co byl natočen při kázání vyzývajícím k vyhlazení židů.
Nedošlo k násilí ve Španělsku, ale tamní malá židovská komunita se přesto obává budoucnosti. Navíc chystá žalobu na deník El Mundo a herce Antonia Galu, který zveřejnil komentář zpochybňující schopnost židů pokojně žít s jinými.
Vzestup antisemitismu v Evropě ukazují různé průzkumy již od roku 2012. Francii opouští stále více židů kvůli antisemitismu a volebním úspěchům ultrapravicové Národní fronty.
Francouzský premiér Valls hovoří o "novém", "normalizovaném" antisemitismu, který zahrnuje palestinskou otázku, džihádismus, devastaci Izraele a nenávist k Francii a jejím hodnotám.
Mark Gardner z organizace Community Security Trust v Londýně hovoří o řadě faktorů. Po sobě následující konflikty na Blízkém východě od roku 2000 podle něj zabraňují uklidnění vášní a v tomto klimatu brutální antisemitské vraždy v posledních osmi letech - dvě ve Francii, jedna v Belgii, žádná nesouvisející s vojenskými akcemi Izraele - sehrály roli nikoliv šoku, ale naopak povzbuzení k antisemitismu.
Lidé odcizení společnosti, často na základě rasistických předsudků, se sjednocují v nenávisti vůči židům: Radikální muslimové, potomci přistěhovalců, ultrapravice a ultralevice. Na vině je však také proces normalizace, kdy se antisemitismus stává do jisté míry společnsky přijatelným. Ve Francii např. k tomu přispěl kontroverzní komik Dieudonné se svou variantou nacistického pozdravu, která z něj učinila cosi přijatelného.
Podobný proces normalizace antisemitismu probíhá v Německu. Ve studii 14 000 nenávistných dopisů, emailů a faxů zaslaných izraelskému velvyslanectví v Berlíně a Ústřední radě židů v Německu se ukázalo, že 60% jich bylo napsáno vzdělanými Němci ze střední třídy, včetně profesorů, právníků, kněží a studentů, nichž většina se podepsala a uvedla adresu. To by se v Německu před 20 - 30 lety nestalo.
Takřka všichni pozorovatelé upozorňují na význam nefiltrovaných sociálních médií pro šíření vášní a mobilizaci prostřednictvím antisemitské propagandy.
*************************************************************************************************************************************
Radikální hnutí Hamás bojuje proti svému izraelskému nepříteli nejen raketami, ale i hudbou. Aby Izraelce zastrašil, nahrál svou bojovou píseň v hebrejštině a židovskému státu v ní nepokrytě hrozí vyhlazením.
Teroristická píseň - Útoč! Dělej teroristické útoky
Útoč! Dělej teroristické útoky (Tkof! Ta'ase Pigu'im)
Útoč! Dělej teroristické útoky
Vrhni se na ně, šokuj je
Vyhlaď všechny sionisty
Otřes bezpečností Izraele
Vší silou se zapoj do boje se sionisty
Zapal jejich tábory a vojáky
Bezpečností Izraele otřes
Vystav je plamenu Vulkánů (typ bojového děla)
Země slabosti a podvodu
Ve válce na nás nestačí
Jsou slabí jako pavučiny
Když se střetnou s bohatýry
Otřes bezpečností Izraele
Spal jeho srdce jako pavučiny
Znič ho do základů
Vyhlaď to hnízdo švábů
Vyžeň všechny sionisty
Srdce sionistů jsou obrácená jinam
A není způsob, jak je identifikovat
Smrti se bojí
Tak se skrývají za zdmi a v krytech
Nekompetentní armáda plná bludů
Jejich armáda je už zastaralá
Pošla jako myš na vyschlém poli
Jejich smrt se blíží, střílej
Zaplav je spoustou raket
Udělej jim z jejich světa horor
Ať si zapamatují velký zázrak
Protože budou vyhnáni a my tu zůstaneme
Žádné komentáře:
Okomentovat