Ana Milic Peclová: Proč - Svědectví o životě s dr. Oldřichem Peclem a o pražském procesu roku 1950
Zažívám v posledních dnech dost silné emoce.
Dostala jsem od vydavatele knížku "Proč", kterou napsala paní Ana Milic Peclová, manželka JUDr. Oldřicha Pecla, popraveného v procesu s Miladou Horákovou. I tady za ni velmi děkuji.
Ana a Oldřich Peclovi v Trenčianských Teplicích v r. 1934
Před krátkou dobou jsem se dověděla, že je to můj příbuzný z otcovy strany - jak moc vzdálený nebo blízký zatím nevím, pokusím se to vypátrat.
Moje rodné jméno je Peclová. Otec Bohuslav Pecl. Jeho bratři Oldřich Pecl a František Pecl, sestra Anna Peclová. Jejich otec Richard Pecl. -
Více o knížce je na této adrese
Pokusím se s pomocí příbuzných vypátrat víc z historie rodiny jak mého otce, tak mé matky.
Cítím velký obdiv k některým svým příbuzným a předkům.
JUDr. Oldřich Pecl byl popravený v procesu s Miladou Horákovou.
Můj otec Bohuslav Pecl ke konci 2. světové války schovával polo-žida v lese za naší vesnicí, třikrát do týdne mu tam nosil jídlo, pití a staral se o to, aby příliš nestrádal. Bral to jako samozřejmost, o jiném řešení vůbec nepřemýšlel. Nakonec vše dopadlo dobře.
Další můj příbuzný Pecl (na křestní jméno si momentálně nemohu vzpomenout) zemřel za 2. světové války na pochodu smrti z jednoho koncentráku do druhého. Rozedřel si nohu při pochodu a dostal do ní otravu krve. Pamatuji si, že rodiče vyprávěli o tom, jak mu byl vděčný jeden spoluvězeň - povoláním lékař - kterému můj příbuzný zachránil život v koncentráku tím, že ho naučil pracovat manuálně v lomu...........
I v rodině mé matky je známý hrdina - byl z rodiny, která vždy patřila mezi "vzdělané", byli to písmáci, vedli kroniky atp. Jeho jméno je Karel Dozbaba, byl jedním z vůdců selského povstání v roce 1821, na pomníku je uvedený s muži, se kterými byl vězněný na Špilberku, kde byli mučeni a otráveni jedem.
Na dalším pomníku je uvedený rovněž člen rodiny mé matky, František Fiala. Padl v první světové válce. Byl jediným synem a rodiče se nikdy nedověděli, jak zemřel. Byl bratr mé babičky - matky mé matky.
Je strašné, když se člověk zamyslí nad tím, kolik neštěstí, zla, zabíjení............ prochází celými dějinami. Je neuvěřitelné, že se nikdy lidé nedokázali poučit z minulosti. Naopak - v současnosti je stále častěji slyšet, jak není nutné zabývat se minulostí, jak je lepší "udělat za vším tlustou čáru" a "jít dopředu". Ale kam????
*
*
Více o mé rodině jsem už dříve napsala ve Vzpomínkách na ISSUU
Žádné komentáře:
Okomentovat