Když jsem vloni byla dotázaná, jestli bych chtěla vařit pro studenty architektury na workshopu ve Vodňanech, nezaváhala jsem, protože jsem tím pádem mohla být přítomná všemu dění a pochopit, jak vzniká architektura. A to jsem netušila, jaké krásné zážitky mně setkání se všemi těmi lidmi přinese nejen přímo tam, ale i do budoucnosti. A už vůbec ne, jak slibně se bude vyvíjet další spolupráce studentů mezi sebou.
Ve skupině vznikla zvláštní chemie, kterou nikdo z nich nedovede pojmenovat, ale prostě jim to společně vychází. Momentálně probíhá podobná práce, jakou odváděli ve Vodňanech. Tentokrát jde o skutečnou práci - zakázku. Teď už ne studenti, ale mladí architekti, zkoumají a navrhují východiska pro další malé městečko. O průběhu a výsledcích jejich práce sem někdy napíši. Zatím vím jen to, že dorazili na místo, mají se dobře, práce je těší a všichni mě pozdravují. Každý z účastníků má sice svoje vlastní studio, svoje zakázky, ale přesto se dál budou spojovat napříč spektrem na podobné práci a společné aktivitě zatím říkají platforma "re:" Už to nejsou žádní studenti, z mnohých z nich se pomalu stávají vycházející hvězdy. Jirka Žid získal za svůj diplomní projekt první cenu v soutěži pořádané Českou komorou architektů před dvěma roky a David Pavlišta to samé letos, odkaz je zde , navíc David dostal v mezinárodní soutěži cenu Hlávkovy nadace. Ida Čapounová před třemi týdny vyhrála soutěž Young Architect Award 2011, odkaz zde .
K čemu se ale chci hlavně dostat: rozeběhla se i další velice důležitá záležitost - vedoucí workshopu ve Vodňanech - Michal - na podzim vyhrál konkurs na vedoucího atelieru architektury a urbanismu na pražské Fakultě architektury ČVUT. Jako svého asistenta si logicky vybral organizátora workshopu re:vodňany Ondřeje. Po celá léta, co Michala znám, jsem přála jemu - ale hlavně i případným studentům, aby začal učit. Věděla jsem totiž, že bude předávat mladým lidem nejenom odborné znalosti z architektury a s ní spojených oborů, ale vše propojí se způsobem života. Propojování všeho, co činí život člověka člověkem, s odpovědností , morálkou, etikou. Nebude ze studentů vyrábět roboty určené k další výrobě, ale občany.
Fotky, které vkládám, jsou kopie stránek blogu, které jsem si udělala.
S architekturou se setkáváme denně, jakmile vyjdeme z domu na ulici. Neustále nás obklopuje a formuje naše vnímání. Má vliv na spokojenost nebo nespokojenost člověka, aniž by si tuto skutečnost - a její důležitost - mnohdy plně uvědomoval. Někdy je potřeba na toto vše upozornit, což Michal dělá citlivě a nenápadně, když je potřeba tak necitlivě a nápadně. Kdo pamatujete jeho blog tak víte…
Oba kluci (tedy pardon - učitelé) si založili blog svého atelieru. Lze se na něm dočíst o tom, jak vzniká architektura, jak je to pracné a složité, jak vzniká tým spolupracujících lidí, lze si prohlédnout obrázky všech studentů, dočíst se o souvisejících tématech. Michal s Ondřejem si vzali za cíl dělat blog tak, aby byl čitelný pro laiky a k témuž se snaží vést svoje studenty. Přímá adresa na blog je zde . Já jsem si je zaklikla zároveň na fejsbůku, kde anoncují všechny nové příspěvky na blogu. Jeho adresa je zde .
Všem, kdo nejsou lhostejní k životu jako takovému, k prostředí ve kterém žijí, k chování společnosti, sledování vřele doporučuji.
Toto je odkaz na stránky atelieru FA ČVUT.
Žádné komentáře:
Okomentovat