Tři nej

TŘI VĚCI VE ŠTAFETĚ

Tak přes veškerou vytíženost jsem se pokusila zamyslet nad tímto testem. Je to opravdu fuška, protože u některých bodů by bylo potřeba uvést mnohem více, než jen tři věci. A mnohem více vše rozebrat, ale na to nemám jednak čas a jednak mně tomu rozepsání se brání vědomí, že píši asi tak tisíckrát hůře než např. Rulisa, lépe řečeno neumím psát zajímavě vůbec. Tak jsem to sesmolila tím svým ubohým způsobem.

Tři dobré vlastnosti:
1. Starostlivost (o členy rodiny např.)
2. Houževnatost (snad)
3. Snažím se být vždy upřímná, nenávidím lež

Tři špatné vlastnosti:
1. Těžko odpouštím křivdu (marně s tím bojuji, rozumem si to zdůvodním, ale v srdci to není)
2. Vždy znovu a znovu naletím špatnému člověku (bez ohledu na věk)
3. Nerozhodnost

Tři největší úspěchy:
1. Vychování dvou dětí (myslím si, že jsou oba dobří lidé)
2. Zaměstnání jako provozní referentka v zahraničním obchodě (i když jsem z politických důvodů nesměla studovat (mám jen gymnázium), všechno, co bylo třeba, jsem se naučila sama)
3. Výstava mých obrazů v Brně v r. 2003 (a rok před tím v našem městě)

Tři největší neúspěchy:
1. Nesměla jsem studovat
2. Manželství
3. Nedokázala jsem se z nedostatku odvahy zapojit do žádné protikomunistické činnosti po r. 68

Tři sny, které se mi (ještě) nesplnily (už se mně nemůže nic splnit-vzhledem k věku)
1. Možnost ovlivnit chování lidí vůči přírodě a vůči sobě navzájem
2. Mít vyšší inteligenci
3. Studium (výtvarné umění)

Tři věci, po kterých toužím:
1. Žít v lepším světě (kde peníze nezaujaly místo Boha)
2. Mít manžela, který by mně byl oporou v nejtěžších životních situacích, se kterým bych mohla žít v klidu, se kterým bych se mohla bavit o různých věcech
3. Abych dokázala být opravdu pokorná

Tři věci, které jsem ztratila:
1. Naději v možnost zlepšení budoucnosti lidí
2. Naději v možnost zlepšení lidí jako takových
3. Humor

Tři věci, kterých bych se nevzdala (je řeč pouze o věcech, ne lidech):
1. Víra
2. Malování
3. Knihy

Tři dobré skutky:
1. Dávám pravidelně už několik let do dražby obrazy, výtěžek jde u nás do stacionáře pro postižené děti
2. Průběžně se snažím pomáhat komukoliv a nevnímat to jako dělání dobrých skutků, ale dělat to jako samozřejmost

Schází mi ještě tři největší prožitá štěstí, takže si je připisuji:
1. Porození dětí
2. Přežití dvou velmi těsných setkání se smrtí
3. Setkání a možnost hovorů s p. prof. Janem Hellerem

Ještě musím přidat největší dar, který jsem dostala.

I když to bude znít nevěrohodně, tak je to moje onemocnění. Kdyby se to nestalo, žila bych úplně jiný život. Těžkou nemocí jednoho svého dítěte a svou nemocí jsem začala vnímat veškeré hodnoty v naprosto jiné rovině. Je pravda, že mně trvalo poměrně hodně dlouho, než jsem toto vše začala také vnímat jako dar. A určitě dar nejcennější. Poznala jsem, že teoreticky je člověku jasné mnoho věcí a zdá se mu, že kdyby ho potkalo něco zlého, určitě by to dokázal dobře zvládnout, zvláště, když je mu přece vše tak jasné! Ale vlastní prožitek je něco naprosto jiného. A k tomu vlastnímu poznání je opravdu velmi dlouhá, obtížná a trpká cesta. Ale bez ní to není možné.