Vzpomněla jsem si na zajímavou věc - mlynářský výuční list mého otce z roku 1930. Nebudu mít nějakou dobu skener - jestli ještě vůbec budu nějaký mít - takže vám ho opíšu:
Milý příteli
Neznámý člověk chce Ti, milý příteli, říci několik slov. A byl by rád, abys je choval v duši tak, jako by Ti je pověděl Tvůj bratr, který už zašel tou cestou, jež Tobě nastává. - Tohle si zapamatuj předem, prosím: První a hlavní povinnost máš sám k sobě, abys se stal celým mužem, abys udělal ze sebe člověka v pravém slova smyslu. Vše ostatní je věcí vedlejší, neboť jest důsledkem této prvé, hlavní povinnosti. Jako celý muž a jako pravý člověk budeš platnou jedničkou jak své společnosti, tak svého národa a taková jednička platí více než tisíce prázdných nicek.
A dosáhneš toho lehce. Sytíš-li tělo, nezapomínej na duši. I duše má svůj hlad - jen poslouchej jejího hlasu a neohlušuj ho, pravím ještě jednou. Neboť duše, chuďas, ohlušit se dá, ale potom se schoulí kdesi v koutě, skomírá Ti a umře. Ty ovšem žiješ dál, ale ten Tvůj život není ničím více než život mrtvé tváře: pracuješ, abys měl co jíst, a jíš, abys mohl pracovat.
Neumrtvuj duši! Má hlad, chce jísti, syť ji! Vědění je moc - snaž se moci té dosíci. Peníze Ti mohou zpříjemniti několik chvilek života, ale vědění dá teprv životu Tvému smysl, páteř a sílu. Vědění dá sílu Tvému "já" , vědění Tě naučí nekrčit se před nikým a nezapírat se v ničem - vědění je zdraví duše.
Buď věren knize pokud dýšeš. Kniha je nejlepším přítelem, neboť Tě neoklame, neopustí, nezradí: kniha je nejlepší stravou, poněvadž Ti nikdy nedá klesnouti na stupeň zvířete. Ale ani až dospěješ, nepřišel čas, kdy a kde bys mohl a směl ustati od sebevzdělání, neboť čas letí větrnými křídly a kdo neletí s ním, zůstává pozadu, stává se někým, s nímž se nepočítá. Neshromažďuj peněz, ale nelituj také posledního krejcaru na vzdělání. Nauč se býti hrdým, ale jen na své vzdělání, ne na postavení, na titul. Nedej se zmalomyslněti žádnou ranou životní, člověka třtinu život láme, člověka pevného udělá jenom tvrdším proti ranám dalším. Jako to železo: biješ do něho, aby bylo tvrdším. Potom teprv je k něčemu.
Jednáš-li s jiným člověkem o jakoukoli věc, vždy si polož otázku: jak bych si přál, aby jednáno bylo se mnu, kdybych byl na místě toho člověka? A podle toho, jenom podle toho s ním jednej a nikdy nechybíš.
Opakuji ještě jednou: buď celým mužem, buď pravým člověkem! Ve všech případech života! A to ostatní přijde samo; budeš Čechem, poněvadž ucítíš, že Ti tvé češství je vrozeno a že nikdy, nikdy nikým jiným býti nemůžeš; budeš jedničkou svého národa a když jednou zemřeš, budou tu státi Tvoje děti a po nich dál jejich děti - jenom z takových jednotlivců složený národ nezahyne. "Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů", praví Neruda. Měl bych Ti ještě přáti "štěstí" na cestu? "Štěstí" - Život je povinností, žij jej vážně, jak chce a jak má býti žit, a uvidíš, že má dost příjemných chvilek, které se mohou nazvati "štěstím". Ale ty neleží mimo cestu života, ty leží v něm, ty vyrůstají z něho. - Hleď se státi celým mužem a pravým člověkem! A mně bude díkem největším, když jednou v šedinách, až bude večer žití Tvého tady, budeš vzpomínati na tato slova.
************
Snad se Vám to někomu bude líbit, tak jako mně. Zdá se mně to k neuvěření, že je to "výuční list".
Vzpomněla jsem si na něj proto, že mě ve čtvrtek navštívil starý pán - 82 let , který mě vyhledal doslova detektivním způsobem. Chtěl se za každou cenu setkat s někým z rodiny mého otce, protože ho velmi obdivuje. Obdivuje ho proto, jaký byl člověk. Byla jsem opravdu dojatá, moc šťastná. Něco takového slyšet, dělá člověku velmi dobře. A přišlo to zrovna v době, kdy jsem začala tak vzpomínat na rodiče a mé dětství atd. Ten pán mně dal dokonce typ na jednu rodinu, jejíž otec byl také mlynář a psal kroniku o mlýnech z okolí. Snad příští týden bychom k nim zajeli a třeba se dozvím něco zajímavého. To bych se s Vámi o to určitě podělila.
Žádné komentáře:
Okomentovat