"Teta Rézi"

4. Kapitola

Teta Rézi

Jsem ještě hodně malá. Umírám netrpělivostí už celý den, protože má přijet "teta Rézi". To je zkrátka pojem. Teta je sestra mojí babičky. Je hodně tlustá, na bradě má tvrdé chloupky, které píchají, když jí dávám pusu na tvář. Ve tváři je většinou rudá a na hlavě má pořád šátek. Ale co je nejdůležitější, umí vyprávět nádherné pohádky. Jezdí k nám každý rok na delší dobu na návštěvu. A tak ji čekáme také dneska. Otec pro ni jel autem do Rudlic a mně se zdá, že je to nekonečná doba, že pořád nejedou.

 

Přijíždějí už skoro potmě. Se sestrou sotva necháme tetu, aby se přivítala s babičkou a maminkou a už ji táhneme do pokojíčku, kde hoří kamna - drtináče. (To byla kamna ve tvaru vysokého válce, který měl uvnitř ještě jeden válec, do kterého se napěchovaly drtiny - musely být opravdu dobře napěchované, aby pak "nespadly". Uprostřed se musel postavit kůl, ten se po napěchování vyjmul, aby tam zůstal otvor, kterým proudil po zapálení vzduch - v obou válcích kamen byl rovněž kulatý otvor úplně dole, kterým se jednak zapalovalo, jednak se takovým šoupátkem reguloval přívod vzduchu. Ta kamna měla velkou nevýhodu. Po zapálení bylo v místnosti hodně teplo, po vyhoření nastala rychle zima.) Se sestrou jsme si sedly u tety na zem, k jejím nohám. Měla takové šedé, flanelové šaty a vypadala nádherně, když si sedla na postel a šaty si rozprostřela kolem sebe. Pokaždé vykládala - mimo jiné - pohádku "O Éévičce" - jak vždycky to jméno protahovala. Všechny její pohádky byly strašně dlouhé a spletité, takže jsem si žádnou nezapamatovala. Ale vím, že to bylo vždycky velké dobrodružství. Dodnes tetu vidím úplně jasně před sebou a cítím tu krásnou, napjatou atmosféru. Byla jsem doslova rozčílená, dychtivá, natěšená - nevím vůbec, jak ten stav správně popsat.

Teta pak na stáří šla do domova důchodců, kam jsme za ní pravidelně jezdili až do její smrti. Na domov důchodců byl přebudovaný zámek, byly tam jeptišky a nejvíc si pamatuji, že tam měli dvě obrovské dogy, kterých jsem se, samozřejmě, strašně bála. Ještě si pamatuji, že ta jedna doga zemřela na rakovinný nádor na noze.