Den nic moc

Včera jsem neměla zrovna nejšťastnější den.

 

Musela jsem si přiznat, že vyřešením jednoho problému další problémy prostě nezmizí. Takže jsem musela konečně udělat rozhodný krok. Už jsem poslední dny skoro nemohla dýchat, neustále jsem se čím dál víc "přidušovala". Takže jsem konečně musela zajít na vyšetření do nemocnice na plicní odd. Tam mně bylo řečeno, že se můj stav podstatně zhoršil - mám plicní nedostatečnost a chronickou bronchitidu. Měla jsem jít hned v úterý na rentgen, ale to budu celý den mimo domov, takže to bylo přesunuto na čtvrtek. S největší pravděpodobností mně budou dělat bronchoskopii a budou mně prý muset při ní "vypláchnout všechny kanálky". Ach jo. Moc toho asi do toho čtvrtka nenaspím. Už jednou jsem bronchoskopii měla dělanou, ale nic mně při ní nevyplachovali. Neumím si představit, jak se to dělá. Vždyť se při tom musí člověk nutně dusit, ne? No - pan primář mně změnil lék a řekl, že kdyby mně dostatečně zabral za těch pár dnů, tak možná by mně s tou bronchoskopií netrápil. Tak mně držte, prosím vás, palce. Už je to možná šestý lék, který mně dává a zatím jsem na všechny měla alergii a nemohla je použít.

Ta další část dne už byla lepší. Byla jsem s kamarádkou, kterou mám moc ráda. Na závěr odpoledne jsme si sedli v kavárně, a opět jsem si dala - jak jinak - obrovský pohár zmrzliny. Asi na tu zmrzlinu umřu. Nemůžu se jí dost nabažit.

Tento týden jsem téměř celý prochodila a už jsem totálně unavená. Moje záda už na to začala reagovat, doufám, že se do úterka umoudří.

Ještě musím napsat o vnukovi. Ve středu odletěl za svou přítelkyní do Anglie. Dva dny před odletem mu teprve sundali dlahu z té poraněné ruky. Měli jsme všichni strach, jak to zvládne, ale láska asi překoná absolutně všechno. Dnes jsme od něho dostali další zprávu, jak je všechno úžasné......... Horší už to bude mít po návratu, protože si na cestu kvůli poranění nevydělal, musel si vypůjčit peníze a po úplném zhojení ruky teprve začne vydělávat na splacení dluhu. Ale stoprocentně jsem mu tohle řešení - jako jediná v rodině - schvalovala a doporučovala. A jak je vidět, stálo to zato. Jsem moc ráda a hrozně moc mu to přeji.