V poslední době jsem viděla v TV poměrně větší množství filmů se zajímavými tématy.
Jedno téma, pojednávající o problému eutanázie, jsem viděla zpracované už ve třech filmech. Všechny se mně líbily. Ty dřívější jsou americký film režiséra Badhama Čí je to vlastně život a dánský film režiséra Biera Otevřená srdce. Píši o nich zde :
Ten nynější film se jmenuje Hlas moře španělského rež. A. Amenábara s vynikajícím hercem Javierem Bardemem v hlavní roli. Leží 27 let ochrnutý na celém těle mimo hlavy - po skoku do moře. Už nechce dál takto žít........... I v tomto filmu je k řešení víc problémů, okolí takto postiženého člověka, jeho citový život, nemluvě o fyzickém a problém možnosti tento život ukončit.
Další zajímavé téma je poznávání sebe sama, pomalé docházení k osobní svobodě, zařazení sebe sama do stávajícího světa, vztah s lidmi v nejbližším - ale stejně tak i v širším okolí. Dopad činů v minulých létech (i když vůbec ne nutně špatných) na život současný, silný význam přátelství. Neustále mně tím vším prochází jako červená nit jedna z nejstarších moudrostí, velmi jednoduchá a prostá: Co nechceš, aby tobě dělali jiní, nedělej ty jim.
Filmy, které bych sem zařadila, jsou: Pozdrav z bodu nula amerického rež. S. Grynberga, Krajina srdce, britsko-americký film rež. D. O´Donnella, Zlomené květiny amerického rež. J. Jarmusche a do jisté míry i britský film Červencová slavnost - drama o odpuštění, zločinu a trestu podle románu H.E.Batese rež. Ch. Menaula.
Téma osamění a hledání sebe sama je i téma amerického filmu Lidé deště rež. F. Coppoly.
Americký film Lidská skvrna rež. R. Bentona byl natočen podle stejnojmenného románu Phillipa Rotha. Netolerantnost okolí může zapříčinit těžké a nevratné události. Velmi dobré výkony podávají A.Hopkins a N. Kidmanová.
Na završení jsem viděla výborný dokument o Václavu Boštíkovi, který je jedním z nejvýraznějších a neosobitějších českých výtvarníků druhé poloviny dvacátého století.
Žádné komentáře:
Okomentovat