Reakce na moji výstavu

Včera jsem měla schůzku s přítelkyní Jitkou. Jako obvykle jsme byly v naší oblíbené pizzerii. Tentokrát to ale pro mě bylo ještě mnohem příjemnější a zajímavější, protože mně Jitka vyprávěla zážitky z návštěv mé výstavy. Učí totiž na druhém gymnáziu výtvarnou výchovu, učí ve třech třídách - děti jsou tam ve věku od 6. třídy - 12 let do 17 let a byla tam postupně se všemi třídami.

Nedá mně to, musím sem alespoň něco napsat. Mám totiž pocit, že kdyby mou výstavu neviděl vůbec nikdo jiný, tak jsem šťastná právě z reakcích těchto dětí - ty bych totiž takové absolutně nečekala.

Samozřejmě, nejdůležitější je to, jak právě ona dětem nejdříve přiblížila abstraktní vyjadřování. Přesně tohle nám říkal akad. mal. p. Kremláček, když jsem k němu chodila do lidové školy umění. Že totiž je okamžitě poznat, jestliže někdo maluje abstraktní obrazy a neumí dobře kreslit a malovat realisticky. Neprodělá tu dlouhou cestu, na níž vnitřně, samovolně dospěje do bodu, kdy už mu realistické vyjadřování nestačí a musí jít dál. Řekla toho samozřejmě mnohem víc, nebudu to tady vypisovat.

Když Jitka s dětmi přišla na výstavu, vyzvala je, aby se nad obrazy zamyslely a pokud budou chtít, aby jí o kterémkoliv obrazu řekly co si myslí, jak na ně působí, popř. aby se zeptaly pokud by chtěly něco vědět. Největší "úspěch" mezi dětmi měl jednoznačně obraz "Potopa". Tomu nejlépe rozuměly a nejvíc o něm povídaly.

Potopa/2003/70x55/olej na sololitu

 

Nejméně rozuměly obrazu "Smutné vzpomínky" a "Obtíže života". To je moc dobře, nic jim neříkaly pravděpodobně proto, že ještě nemají nepříjemné zážitky v takové míře, aby je to nějak zatížilo.)

Smutné vzpomínky/2007/80x100cm/olej na plátně

Obtíže života/2005/ 59x71cm /olej na sololitu

Nejvíc mě asi zaujaly názory dětí na dva moje obrazy. Napíši je sem.

Dvanáctiletá holčička stála delší dobu u obrazu "Hrůzy války" . Pak přišla za Jitkou a řekla, že tomu rozumí tak, že to zlo je na ústupu, protože jeden voják je těžce zraněný, má na sobě krev - a to pro ni symbolizuje zlo, že to utrpení jak jeho, tak všeobecné, bylo velké. Ale že je na ústupu, protože ten druhý voják je nezraněný, je zdravý.

Hrůzy války/2007/115x74 cm/olej na plátně

Sedmnáctiletá dívka stála u obrazu "Nevěra" - nejdřív se jí to vůbec nelíbilo.
Řekla to Jitce a hovořily spolu o tom. Že nevěra nemusí znamenat jen nevěru mezi partnery, ale i třeba mezi přáteli atp. - zkrátka všeobecně. Vrátila se k obrazu, dlouho u něho stála a pak přišla řekla - "už jsem to pochopila, je to rána do srdce". A pak ještě dodala - "a ten vedlejší obraz k tomu patří" (je to obraz "Svědomí").

Nevěra/2005/45x60 cm/olej na sololitu

Svědomí I/2005/45x62,5 cm/olej na sololitu

Docela jsme se zasmály tomu, jak děti přišly za Jitkou a ptaly se, proč u obrazu "Oko orla" jsou ty "červené stříkance". Jitka spontánně zareagovala tak, že řekla, že se jedná o dravce, kdyby šlo o vrabce, nebyly by tam. Děti prý se s viditelnou úlevou zasmály.

Oko orla/2007/80x100 cm/olej na pátně

K obrazům "Ježíš na hoře olivetské" a "Jidáš" potřebovaly víc vysvětlení. Pak po vyzvání, aby se hlouběji zamyslely a pořádně podívaly, jestli necítí něco víc, po delší době přemýšlení řekly, že ano, že tam něco cítí. Samozřejmě se tyto obrazy vysvětlují špatně někomu, kdo vůbec nemá ponětí o těchto biblických příbězích.

Jidáš/2002/100x80 cm/olej na plátně

Mat. 26,14.15 Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím."
Mat. 26,24 "....ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se vůbec nenarodil."

Ježíš na Hoře Olivetské/2002/100x80 cm/olej na plátně
Mat. 26,39 ....."Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."

**************************************************************************

Měla jsem taky radost, že v místních novinách vyšel rozhovor, který se mnou vedla redaktorka minulý týden. Nakonec z toho vyšel článek prakticky na celou stranu. A i když tam byly nějaké nepřesnosti, byl napsaný hezky.