Měla jsem připravené náměty k několika článkům, ale potřebovala bych mnohonásobně víc času, abych mohla zvládnout všechno to, co bych chtěla. Tak sem vkládám alespoň fotky ukázek prací našich předních umělců, jejichž soubory byly vybrány na výstavu s názvem V spektru rozmanitosti. Jsou to práce z dřívějších let, podařilo se je ale uspořádat tak, aby tvořily celky vzájemně na sebe navazující.
Na výstavě mně bylo moc dobře - ostatně jako vždycky v tomto nádherném prostředí. Navíc jsem víc jak dva měsíce kvůli nemoci nikde nebyla a už mně to opravdu scházelo. Výstavy v těchto prostorách mají i specifickou vůni, která vnímání obrazů a soch ještě víc podtrhuje.
Jitka Svobodová, Míchání II, 1988
Nedovedu si představit, jak někdo může zvládnout kresbu tužkou na tak obrovském plátně. Ty obrazy se mně hodně líbily, byly mně hodně blízké, vším.
Stanislav Kolíbal, Vratká poloha, 1968
Škoda, že jsem nesměla fotografovat, vložila bych sem ještě další ukázky obrazů.
Milan Grygar, Velká kresba I, 1966
Je to ostuda, ale moc jsem tohoto malíře neznala. Lituji, že sem nemohu vložit ukázku některého z jeho dalších obrazů, které vyjadřovaly zvuk v prostoru, hudbu...... Ty obrazy mě uchvátily, neznala jsem je vůbec. Přesně dokázal v obraze vyjádřit jemnost tónu, zvuku.
Obraz, který zde předkládám byl vytvořen pomocí dřívka. V tak velkém rozměru si tu práci rovněž nedovedu představit. Obraz je velmi působivý.
Karel Malich, Pozoruji dva za stolem a do pravé strany vniká světlo, 1980
Václav Boštík, Zelené pole, 1968
Adriena Šimotová, Hlava k listování, 1982
A.Š. miluji, mám nahraných několik dokumentů o ní. Je to nádherný člověk a její práce je úžasná. Je to neskutečné, co všechno se dá udělat s papírem a tužkou......
Eva Kmentová, Ruce, 1968
Další moje oblíbená umělkyně. K jejím sochám není co dodat. Jen je potřeba mít otevřené srdce.
Jiří Sopko, Pomeranč, 1981
A další úžasný malíř. Tolik vtipu, nápadů, satyry...... a ještě tak úžasně ztvárněné.
Karel Nepraš, Biliard III, po 1984
Kupodivu jsem moc neznala jeho obrazy, znala jsem hlavně jeho objekty - tak vtipné, nápadité.
Alena Kučerová, V lázni, 1967
Tyto věci mě moc nenadchly, i když jejich tvorba musí být hodně náročná........ Pozdější práce se mně líbily víc, ale není to zrovna to, co by mě "hladilo po duši".
Vladimír Boudník, Derealizace, 1961
Ani tyto práce nejsou pro mě tím, co by ke mně nějak silně promlouvalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat