Byla jsem také na pár dnů navštívit Marušku. Jako obvykle, při focení jsem zapomněla na několik věcí, např. jsem si nechala nastavení na slunečno - a fotila jsem doma při světle lustru - výsledkem jsou namodralé fotky. Taky jsem měla ISO nastavené na 100, takže jsem nebyla schopná udržet aparát tak, aby obrázky nebyly rozmazané. No, nedá se nic dělat, snad už příště na to nezapomenu. Maruška se mně ale stejně hrozně moc na těch fotkách líbí. Pár těch trochu lepších jsem vybrala.
Je to mimořádně hodné dítě, asi vůbec neví, že by mohla někdy plakat nebo křičet. To vůbec nezná. Umí se jenom usmívat, houkat, vše s obrovským zájmem pozorovat, osahávat - a vše si dávat do pusinky. No - jako každé dítě v jejím věku. Jsem s ní nepředstavitelně nadšená. Ty pocity mohou znát jenom babičky. Je to nepřenosné.
Tato fotka je děsně rozmazaná, ale Maruška se mně na ní tak moc líbí - v té čepičce - že ji sem prostě musím dát.
No - a tyto fotky jsou namodralé - ale opět se mně na nich Maruška tak moc líbí, že je sem taky prostě dám.
Žádné komentáře:
Okomentovat