Nedávno mě navštívili moji mladí přátelé z Prahy. Poznali jsme se na blogu. Osobně jsme se setkali teď poprvé. Jsem vděčná internetu - blogu, že mě umožnil už tolikáté seznámení s báječnými lidmi. Nikdy bych se s nikým z nich nemohla jinak seznámit.
Po setkání s Vaškem a Lenkou mám opět trochu optimističtější pohled do budoucnosti. Oba jsou hodní, pozorní, skromní, navíc nadprůměrně inteligentní...... Odpoledne strávené s nimi bylo skutečně velmi příjemné.
Nejdříve jsme navštívili židovský hřbitov. Svojí rozlohou 11 772 m2 patří k největším židovským hřbitovům v České republice. Nejstarší židovský náhrobek pochází z druhého desetiletí 17. století.
Pak jsme se byli podívat na baziliku. Průvodkyně, studentka, byla velmi příjemná a vyprávěla historii baziliky s opravdovým zájmem, ne jak bývá obvyklé - odříkat rychle naučený text. Bohužel, bazilika se nesmí fotografovat, vkládám pár fotek z katalogu.
Románský portál - je ojedinělý ve střední Evropě pro složení výzdoby portálu
Osmidílná klenba nad mnišským chórem a kněžištěm
Románská sdružená okna v severní předsíni
Fresky uvnitř opatské kaple
Pětiboká absida s kruhovými okny a trpasličí galerií
Oblouky ukončené konzolami bez nosného pilíře
Krypta
Hlavice v kryptě -ani jedna nemá stejnou výzdobu
Poté jsme šli do Židovského města, do Zadní synagogy.
Zadní synagoga
Vnitřní výmalba Zadní synagogy
Právě tam končila beseda s paní Zdenou Fantlovou - paní, která přežila několik koncentráků a pochod smrti. Téměř mrtvou ji našel anglický důstojník, když osvobozovali tábor v Bergen-Belsenu, na hromadě mrtvol. Vlastně ji zachránilo to, že uměla anglicky zavolat o pomoc. Pokládali ji už za mrtvou.
Nechala jsem si od ní podepsat knížku, kterou napsala o svém životě: Klid je síla, řek´tatínek. Mám o ní nahraný dokument z TV. Prohodily jsme spolu pár slov, je úžasná, neuvěřitelně vitální. V tom vedru vypadala svěží, přestože je jí 87 let!
Na horní fotce je z roku 1948
Na dolní fotce je z roku 1996
Obal knihy (obraz H. Bosche)
Fotky z koncentráku v Bergen-Belsenu
Měli jsme smůlu, firma v jejíž budově se nachází mikve už byla zavřená. Ale tři sta let starou studnu jsme ještě stihli navštívit.
Od Lenky jsem dostala výtečný medovník, který sama upekla (byl snědený dřív, než jsem si vzpomněla na focení). Na oplátku jsem jim dala meruňkový táč.
Věřím, že jsme se neviděli naposled.
Žádné komentáře:
Okomentovat