V neděli jsem zažila setkání, na která člověk nikdy nezapomene. S Terezkou Samkovou, mladičkou, neskutečně nadanou malířkou - adresa jejích stránek, na kterých se můžete podívat na její práce současné, ale i na dřívější, je pod jejím jménem.
Poprvé jsem si jí všimla na blogu cca před čtyřmi roky - to jí bylo tuším 12 let. Okamžitě mně bylo jasné, že se jedná o mimořádný talent. A co je snad nejdůležitější - ona k tomu talentu má také píli. Absolutně si neumím představit, jak může všechno zvládnout - v době, kdy jsem ji poznala, už ilustrovala, fotografovala, kreslila a malovala vším možným. Vyráběla různé zajímavé věci. Dobře se vždy učila. Opravdu si to neumím představit, že tolik věcí může stihnout jeden tak mladý člověk - a navíc, když všechno dělá poctivě, jak nejlíp umí. Nic neodbude.
Včera se za mnou stavila se svými rodiči na cestě z dovolené. Samozřejmě - jak jinak - její maminka i tatínek jsou stejně tak úžasní lidé jako je ona. Ani jsem si nic jiného neuměla představit, musí být, když vychovali tak báječnou dceru.
Teď je mně moc líto, že jsem se neodvážila poprosit o svolení, udělat si na památku jejich společnou fotografii. Ještě se s Terezkou domluvím, určitě mně nějakou pošle.
Terezce držím moc palce do budoucího života, jsem si jistá, že zůstane stejně dobrým a odpovědným člověkem, jakým je teď.
Žádné komentáře:
Okomentovat