Jeden můj známý (vynikající básník T.A. -
http://hanci.blog.cz/1104/taso-andjelkovski-mirny), kterého si velmi vážím a obdivuji, mně už vícekrát doporučil k přečtení nějakou knížku. Ani tentokrát jsem jeho doporučením nebyla zklamaná - naopak.
Romain Garry
Světlo ženy
Kniha je plná úžasných myšlenek, hluboké rozpitvávání toho, co je nejdůležitější pro naplněný život.
Mít vedle sebe opravdového přítele - partnera bez podmínek - to je to nejdražší, nejdůležitější……
Život, smrt, nemoc, proměna člověka v "nečlověka" (poškození mozku....)
Má mít člověk dovoleno zkrátit utrpení? Je to statečnost nebo zbabělost?
Jak dál žít při ztrátě milovaného člověka?
Pár ukázek:
"Někdy přijde konec a lidé si ho že setrvačnosti ani nevšimnou"
*
"Máme-li dvě těla, přicházejí chvíle, kdy nás je jen půl."
*
"....chtěl jsem ti jen říct, že když jsi dal ženě úplně všecko, je to nevyčerpatelné. Představovat si, že všecko skončilo, když jsi přišel o jedinou ženu, kterou jsi miloval, znamená, že jsi nemiloval dost. Zčásti jsem v koncích....zčásti věřím. Nezlomně. Vrátí se."
*
"Ano, než smrt vejde, tak čeká, dokud není člověk úplně sám."
*
Wernického afázie - (po úrazu) část mozku se poškodí a člověk ztratí kontrolu nad tím, co říká. Slova se tvoří a vycházejí ven, jak to přijde. Člověk ví, na co myslí, ale neví, co říká. Slova se pletou, spouštějí se mezi sebou, jak se jim zlíbí. Dotyčný o tom ale nic netuší. Chvilku trvá, než si to uvědomí. Myšlení je totiž jasné, neporušené. Jen se nedokáže přetvořit v obecně srozumitelnou mluvu. Slova se tříští, lámou, překrucují, převracení naruby, rozkládají věty, přerážení jim hřbety, už o ničem nevypovídají, nic neznamenají...
*
"O Iliadě se říká, že je to epopej, a obdivují se tisíc jejích hrdinských bojů. Mnohem těžší je vyprávět o dvojicích, které spolu v klidu a pohodě stárnou, přitom to jsou ta nejkrásnější vítězství.
*****
Podle knížky byl natočený film, v hlavních rolích Rommy Schneiderová a Yves Montand. I přes tyto vynikající herecké osobnosti se film vůbec - pro mě - nedal srovnat s knížkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat