V galerii
pokračuji pár kresbami.
01- Babičku jsem namalovala mnohokrát – toto je kresba z r. 1959 |
Další kresby – 01 až 14 jsou z let 1971-1974 – to jsem chodila do Lidové školy umění, kterou vedl akad. malíř pan Josef Kremláček. Byly to snad moje nejkrásnější roky v životě. Báječná parta mladých lidí – já – samozřejmě – nejstarší. Ale vůbec to nevadilo, výborně jsme si všichni rozuměli. Pan Kremláček nás učil něco z historie umění, upozorňoval na důležité události ve světě umění – a byl to nejlaskavější člověk, jakého jsem kdy poznala. Chyby vytýkal způsobem – např.: a vy to opravdu vidíte takhle? – nikdy do výkresu nezasahoval, jen taktně upozorňoval, abychom se podívali pečlivěji.
Dvě kresby s číslem 2 jsou kresby tuší – portrét mého otce. Nakreslení trvalo cca 10 minut – to mě moc bavilo.
Kresby s čísly 3 až 7 jsou kresby babičky – tu jsem kreslila nejčastěji – byla tak trpělivá! Naštěstí jsem kreslila hodně rychle, často při různé domácí práci, nevadilo jí to.
Kresba číslo 8 je moje maminka – tu jsem moc často nekreslila – nevím proč, bylo to pro mě moc těžké.
Číslo 9 je dcera Monika a čísla 10,11 a 12 je syn Petr, číslo 13 je pan Kopeček – náhodný model, číslo 14 je pan Kremláček, akad. malíř, který nás učil.
Kresby 15 až 25 jsou z let 1983 až 1986. Sice se také scházelo několik lidí, ale už to nebylo takové, jako v té škole, byli to úplně jiní lidé – určité věci se nadají zopakovat.
Všechny kresby jsou „rychlíky“ – ať rudkou, uhlem nebo tuší – kresba trvala většinou cca 10 minut. Číslo 15 a 16 je také pan Kremláček, čísla 17 až 21 je syn Petr, čísla 23 až 25 jsou náhodné modely.
Žádné komentáře:
Okomentovat