Chtěla bych se s vámi podělit o své pocity, které mám při poslechu hudby Christiana Fennesze. Tuto hudbu jsem poznala - bohužel - až teprve cca před šesti či sedmi měsíci. Musím říct, že se mi tím poznáním doslova otevřel nový svět.
Vkládám sem video Caecilia a přeji všem, aby při poslechu Fenneszovy hudby měli podobně krásné pocity, jako mám já.
Vůbec jsem netušila, že takováhle hudba existuje. Překvapilo mě, jak rychle mě doslova vtáhla do sebe. Přirovnávám si ji sama pro sebe k průzračnému vodopádu - hudba zní jako on - a za ním vidím různé obrazy, které mi hudba evokuje.
Fennesz používá kytaru a počítač - někdy i nahrávky z volné přírody - k vytváření chvění, víření, foukání větru, padání deště......... při poslechu nakonec člověk vidí hvězdy, zdá se mu, že je pod vodou, že se vznáší ve vzduchu......... prostě je unášen v nádherném snu. Málokdo umí jako právě Fennesz vyvolat hudbou tak reálnou představu přírodních živlů - a nejen jich - také nejniternějších pocitů člověka.
Vkládám sem odkazy ještě na další informace o Christianu Fenneszovi:
*******************************
Musím ještě dodat, že hudbě vůbec nerozumím, jenom ji vnímám a buď se mně líbí nebo ne. Jako malá jsem chodila pravidelně s rodiči na komorní koncerty (a pak samozřejmě i v dospělosti ) - do Jaroměřic n.Rok. Jezdil tam dlouhé roky pan profesor Žilka - vynikající flétnista. Ty koncerty jsem milovala, hluboko se do mně vryly, jistě také proto, že byly spojeny s přednášením poezie - většinou herci z Národního divadla.Tím víc jsem ráda, že jsem mohla poznat také hudbu Christiana Fennesze, která na mě tak silně zapůsobila.
Žádné komentáře:
Okomentovat