![]() |
Antonio
Moresco |
Knížku
jsem přečetla jedním dechem. Pro mě je výjimečná z více důvodů.
Čtenář
si není jistý, kde přesně se ocitá „kdy mezi živými a kdy mezi mrtvými“. Rozhovory s rostlinami a živočichy je nádherný.
Co do velikosti je text kratičký – tím větší je ale jeho hloubka – nutí čtenáře přemýšlet o těch nejdůležitějších věcech bytí – mohou se mu potvrzovat konce, ke kterým během svého života dospěl – anebo se mohou ještě více prohlubovat předpokládané konečné fáze existence člověka.
Vyrovnávání se se smrtí – se skutečným – hlubokým významem slova „konečnost“.
V každém
případě je to knížka, která stojí určitě za přečtení každému, kdo se v životě
nezajímá jen o materiální stránku, ale kdo došel k poznání, že mnohem
důležitější pro život jsou věci fyzicky neuchopitelné.
*
Vyhledala
jsem si pár informací o autorovi, kterého jsem doposud neznala (což mě hodně
mrzí):
Antonio
Moresco (narozený 30. října 1947 v Mantově) je dnes nejen v Itálii považován za
jednoho z nejdůležitějších žijících italských autorů.
Byl
popisován jako jeden ze zakladatelů nové řady italské literatury, která se
pohybuje nad post-modernou ….
Díla:
Sbírka
povídek Clandestinità (Ilegalita, 1993), romány La cipolla (Cibule, 1995) nebo
Gli esordi (Počátky, 1998) a Canti del caos (Zpěvy chaosu, 2000, Gli Increati
(Nestvoření, 2015), Lʼaddio (Sbohem, 2016).
Jeho
bibliografie zahrnuje i esejistické texty, mezi nimi Lettere a nessuno (Dopisy
nikomu, 1997) či Scritti di viaggio, di combattimento e di sogno (Zápisky z
cest, z boje a ze sna, 2005).
Kratší
prózy, např. Fiaba dʼamore (Pohádka o lásce, 2014).
Divadelní
hra Merda e Luce (Hovno a světlo, 2007).
Podle
knihy Světýlko byl natočený film, ve kterém autor hraje jednu ze dvou hlavních
rolí,
rež.:
Fabio Badolato a Jonny Costantino.
Žádné komentáře:
Okomentovat